Před ministerstvem práce nocují aktivisté. Novela zákona podle nich uškodí nejchudším

29. září 2015

Vláda se chystá projednat novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Nový zákon má mimo jiné snížit doplatky na bydlení. Lidé z ubytoven tak od státu dostanou o 22 % méně než dřív. Podle ministerstva jde o způsob, jak s ubytovnami bojovat. Aktivisté z Platformy pro sociální bydlení však tvrdí, že majitelé ubytoven ceny nesníží, nově chybějících 22 % budou doplácet jejich nájemníci z toho, co dnes utrácí za jídlo.

Na ubytovnách dnes žijí desítky tisíc lidí, podle členů Platformy pro sociální bydlení je novela vzniklá v režii ministryně Marksové-Tominové připraví o peníze, kterých mají už teď málo, někteří se podle nich mohou ocitnout na ulici. Kritizované body nového návrhu zákona jsou celkem tři.

„Argumentuje se tím, že se ministerstvo snaží bojovat s byznysem s chudobou – také bychom s tím rádi bojovali, ale úplně jiným způsobem,“ říká Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. „Doplatky se snižovaly už začátkem roku (tehdy jen o 10 %), efekt byl ale ten, že majitelé ubytoven ceny nesnížili, lidé si dopláceli ze svých peněz. Těch dalších dvaadvacet procent, o které se má snížit teď, je pro lidi z ubytoven naprostá tragédie.“ Ministryně Marksová-Tominová zdůrazňuje, že než opatření vejde v platnost, budou mít obce dost času se na něj připravit. „Účelem je, aby za tu dobu obce lidi z ubytoven vytáhly, v ubytovnách by se mělo bydlet jen v katastrofických případech. My musíme zajistit, aby například rodiny s dětmi dostaly ubytování ve standardním bytě, kde budou bydlet za méně peněz. Samozřejmě že nechceme, aby děti hladověly, považuju to za vyhrožování situací, která nenastane,“ říká ministryně.

Čtěte také

Dalším bodem, který podle Platformy pro sociální bydlení povede jen ke zbytečné šikaně, jsou tzv. motivační plány, obyvatelé ubytoven je mají sestavovat společně se sociálními pracovníky a úředníky z úřadů práce. Doplatek lidé obdrží, pouze pokud budou plán dodržovat. „Nikam to nepovede, protože bariéry jsou strukturální, lidé na ubytovnách nezůstávají proto, že by neměli motivaci,“ vysvětluje Lesák. Na ubytovnách podle aktivistů nikdo bydlet nechce, normální bydlení se jim však nedaří získat. Například Romy většina lidí v neubytuje, shoduje se na tom Platforma i neziskovky, které se věnují sociální práci zaměřené na obyvatele vyloučených lokalit. Velká část obyvatel ubytoven je romského původu.

03148256.jpeg

„Asi má platforma k dispozici jiný výzkum, než mám já. Řada těch lidí se dostane do pasivní pozice, mají na těch ubytovnách plný servis, někdo jim mění prádlo, někdo jim uklízí, někde lidem dokonce rozdávají letáky, kde píší ‚my na ubytovně se o vás postaráme, v normálním bytě to budete dělat sami‘. Ti lidé si na to zvykli proto, že s nimi nikdo nepracuje. Nechali jsme je tam být a platíme jim dávky,“ vysvětluje Marksová-Tominová, proč novela představuje tzv. motivační plány.

Třetím sporným bodem je požadavek „vazby k obci“. Právo na dávku v hmotné nouzi se má omezit na obyvatele, kteří ji prokáží. „Vycházejme ze současné situace,“ říká ministryně práce a sociálních věcí. „Když nějaký pseudopodnikatel koupí polorozpadlý dům, ze kterého udělá ubytovnu, najde skupinu nejslabších a sestěhuje je do obce, kde ten dům má. My chceme zabránit tomu, aby se s chudými takto zacházelo, aby se stěhovali po republice bez ohledu na to, jaký mají k obci vztah. Ten požadavek se bude týkat pouze nově příchozích a každá žádost bude posuzována individuálně.“ Podle Platformy však může požadavek vazby k obci vést k tomu, že se budou lidé stěhovat i kvůli němu. „Lidé, kteří jsou na ubytovnách, jsou vytlačovaní z jedné obce do druhé. Na jednom místě nedostanou dávku, takže hledají bydlení jinde, a tam by z definice této novely dávku také nemohli dostat. Vytvářeli bychom tím nějakou skupinu lidí, která se neustále stěhuje, a nebyli by doma nikde, neměli by tu dávku garantovanou,“ vysvětluje Vít Lesák.

03305957.jpeg

Podle Lesáka a členů Platformy pro sociální bydlení se ministerstvo momentálně věnuje ad hoc experimentům, místo aby se soustředilo na promyšlenou koncepci sociálního bydlení. Podle Marksové-Tominové je novela připravená i s ohledem na koncepci a obce budou mít čas se na ni připravit. Na otázku po konkrétní podobě koncepce ministryně odpověděla takto: „Řada obcí má pořád ještě obecní byty, jinde využívají neziskové organizace nebo Armádu spásy, obce si s tím určitě poradí. V tuto chvíli to bude záležet na každé jednotlivé obci zvlášť, nesmíme také zapomínat na to, že ten, kdo nakonec rozhoduje o vyplácení dávky, je pořád ještě úřad práce.“

Platforma pro sociální bydlení má obavy, že obce nebudou solidární k sobě navzájem a budou se dál snažit vytlačovat nejchudší obyvatele mimo svá území. „Usilujeme o vytvoření systému, který by platil po celé republice a který by definoval, kdo přesně má sociální bydlení v kompetenci, ať už obce, nebo někdo jiný, kdo to bydlení zaplatí. Je třeba určit, kdo všechno bude mít nárok na sociální bydlení. Neříkáme přesně, že by se měly stavět nové byty nebo že by měly obce poskytovat byty, jde nám o to, aby byly nastaveny mantinely, aby obce i lidé věděli, s čím mohou počítat. Aby to bylo transparentní a systémově shodné po celé republice. Aby byla cesta ven z ubytoven,“ říká Lesák.

03481468.jpeg

Demonstranti plánují dnes před ministerstvem zůstat celou noc, ve večerních hodinách tu budou koncerty, v předpremiéře se bude promítat film o českých ubytovnách z cyklu Český žurnál.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.