Před válkou neutíkají jen lidé. Jak končí šimpanzí a další zvířecí uprchlíci?

Už cesta teprve čtyřletého šimpanze do dnes vybombardované zoo v Iráku byla otřesná. Narodil se v zajetí, ještě jako mládě byl unesen, jeho matku zastřelili. Skončil v zoo v Dohuk, kde ho vystavovali jako atrakci – jak pojídá bonbony a kouří cigarety. Když na něj narazila organizace na ochranu zvířat Animals Lebanon, rozhodla se pro něj najít azyl. Po ročním úsilí několika lidí se při nákladech 10 000 dolarů podařilo Manna dostat do bezpečí. Převáželi ho těsně kolem iráckého města Mosul během bojů s IS a následně letecky do Nairobi. Ačkoli v Keni šimpanzi přirozeně nežijí, tamní národní park a chovná stanice Ol Pejeta poskytují úkryt lidoopům v nouzi už léta. Například pro šimpanze z Ugandy, kde místní chovnou stanici ohrozila v roce 1993 občanská válka, otevřela keňská správa národních parků dveře už tehdy.

Manno nyní dokončuje v parku Ol Pejeta 90denní karanténu. Tam se po třech letech potkal se svými druhy – v Ol Pejeta žije celkem 38 šimpanzů. V síti osmnácti stanic v Africe jich žije na osm set. Malý Manno vypadá zdravě a na nové prostředí si zvyká. Jeho zachránce, Jason Mier z organizace Animals Lebanon, jej přirovnává k lidským válečným uprchlíkům: „Jeho rodina byla zabita, ztratil domov a byl přesunut do cizího místa.“ V zoo trpěl neustálými zažívacími potížemi kvůli sladkostem a cigaretám, které byl nucen konzumovat. Nyní je na tom dobře a veterinář Dr. Edward Kariuki vidí Mannovu budoucnost pozitivně: „Jeho mládí mluví v jeho prospěch. Šimpanzi se v zajetí dožívají 60 let. Pokud bude jeho život dál pohodlný a méně stresující, očekáváme úspěšné uzdravení.“ O poznání hůře je na tom jeho starší druh Poco.

Šimpanz|foto: CC BY-NC-ND 2.0

Poco strávil dlouhé roky držený v malinkaté kleci. Deformací ztratil přirozenou schopnost šimpanzí chůze po čtyřech a nyní chodí vzpřímeně po dvou jako člověk. Těžce traumatizovaný trpí poruchami chování a žije proto odděleně od zdravých jedinců. Při výbuších hněvu hází balvany na lidské návštěvníky za silným plotem. Další z šimpanzů, George, se sem dostal od soukromého chovatele, který jej přestal zvládat. Spousta dalších byla objevena na letištích při pokusu o propašování. Ředitel stanice uvádí, že ačkoliv jejich prostory nejsou přirozeným prostředím, jsou o mnoho lepší než prostředí, která šimpanzi zažili předtím.

Šimpanz je člověku nejbližší žijící druh. Sdílíme s ním tělesnou stavbu, chování, inteligenci a 99 % DNA. Žije v pralesích západní a střední Afriky, kde je jeho populace ohrožena lidskou činností – kácením lesů a černým trhem s ohroženými druhy. Poslední desítky let mají tento vývoj zvrátit hlídaná chráněná území a soukromé chovné stanice. V regionu se zároveň stále odehrávají ozbrojené konflikty.

Šimpanz|foto: CC BY-NC-ND 2.0

Krom šimpanzů žijí na celkem 90 tisících hektarech v Ol Pejeta také nosorožci, lvi a další ohrožené druhy. Program OSN pro životní prostředí nabádá státy k důslednému postihu environmentálních zločinů včetně ilegálního obchodu s ohroženými druhy či produkty z nich. Mezi úspěšné programy patří placené najímání místních na hlídání zvěře před pytláky. V posledním roce se taky v různých afrických státech testuje využití dronů, které by hlídali zvěř a natáčeli pytláky. Zoo Dvůr Králové jako prevenci před napadením pytláky tamním nosorožcům rohy uřezala raději sama.