Přes čáru: Mohou mříže za recidivu vězňů?

22. srpen 2016
Přes čáru

Musí mít vězení mříže? To je hlavní otázka, na kterou hledá odpověď pořad Přes čáru. Některé příklady ze zahraničí totiž ukazují, že když chybí ve vězení mříže, chybí také značná část vracejících se recidivistů.

Do norských věznic nás zve náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Zimmel: „Nejpozoruhodnější věznice se nachází na ostrově Bastøy. Vězni se tam 12–18 měsíců před propuštěním učí žít – řekněme – řádným způsobem života.“ Mříže na ostrově Bastøy nenajdete. Ekofarmu s hospodářskými zvířaty ale ano. Další vězni rybaří nebo provozují trajekt. Svůj výkon trestu by tam chtěli ukončit skoro všichni vězni v Norsku. Správa věznice si mezi kandidáty pečlivě vybírá.

K čemu je to dobré?

Na ostrově – ve vězení se odsouzení resocializují a také získají pracovní návyky. I to přispívá k tomu, že většina lidí se za mříže už nevrátí. V Norsku se recidiva drží na úrovni 17 %. Naopak v Česku se do vězení vrací 70 % lidí, podobně je tomu ve Spojených státech.

„Na ministerstvu spravedlnosti se připravuje nová koncepce českého vězeňství. Vláda by ji měla projednat do konce roku,“ říká náměstek ministra spravedlnosti pro trestní politiku Vladimír Zimmel. Koncepce počítá i nadále se zapojením neziskových organizací a dobrovolníků.

Dobrovolně chodit za mříže

Na návštěvy vězňů se specializuje křesťanská dobrovolnická organizace Mezinárodní vězeňské společenství. Založil ho „prominentní vězeň“ Chuck Colson. Někdejší šéfporadce prezidenta Nixona skončil ve vězení kvůli aféře Watergate. Byl obviněn a shledán vinným ze spiknutí. Po propuštění založil Mezinárodní vězeňské společenství, které funguje ve většině zemí světa.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.