Proč si dnes připomínat půl století od Summer Of Love?

22. srpen 2017

Je to už těžko uvěřitelných 50 let od chvíle, co desetitisíce mladých lidí zaplavily San Francisko a jeho okolí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s konzervativní morálkou. Co přesně znamenala „sexuální revoluce“ pro americkou i evropskou společnost? Tématu se chopil francouzský týdeník L’Obs.

V roce 1967 dorůstá na Západě první poválečná generace. Může sice těžit z prosperující ekonomiky, potýká se ale s neprostupností zavedených sktruktur a s tabuizací sexuálních témat. Následující rok se tenhle stav stane živnou půdou pro zrod mnoha protestních hnutí. Přispěje k tomu i „hippieovské“ Léto lásky v liberální kalifornské metropoli, kam v roce 1967 míří za volnou láskou, svobodou a LSD mladí z celé Ameriky.

Právě hippies patří k prvním hlasitým kritikům dobových sexuálních norem, které předmanželský sex odsuzují jako něco nepatřičného a nezodpovědného. Hippies prosazovali spontaneitu a naproti striktním společenským pravidlům postavili nárok na tělesné potěšení.

Článek je součástí rubriky Výběr z médií, kterou můžete slyšet ve vysílání každou středu od 15:20.

Porno i právo na ženský orgasmus

Léto lásky trvalo jenom pár týdnů, ale způsob vnímání lidské sexuality výrazně ovlivnilo. Přispěla k tomu reklama i filmový průmysl, zobrazující ženy stále častěji ve vyzývavých pózách. Brigitte Bardot, Elizabeth Taylor nebo Marilyn Monroe se snadno staly dobovými ikonami. Odbornice na historii genderu a feminismu Bibia Pavardová připomíná, že „sexuální osvobození [libération] bylo zároveň i sexuální liberalizací: sex se s rozvojem pornografie a sexshopů na konci 60. a začátku 70. let stává stále více komerčním zbožím.“

Hippies

60. léta s sebou ale přináší i vynález vibrátoru a zásadní vědecké poznatky v oblasti ženské sexuality. Průkopníci sexuologie manželé Johnsonovi v jedné ze svých studií přicházejí s tvrzením, že účelem pohlavního styku není pouze mužský orgasmus. Stejné právo na orgasmus má mít i žena, ačkoli jde o úkol o poznání těžší. Přesto ale „sexuální revoluce“ 60. let na tradiční vztah mezi mužem a ženou, kde muž pracuje a žena vaří, destruktivní vliv neměla. Mnozí z hippies se po konci Léta lásky přestěhovali na venkov a dál žili v patriarchálním rodinném modelu. Feministická hnutí začala v USA a Francii vznikat až začátkem 70. let.

A zatím v ČSSR…

Na západní Evropu měla „sexuální revoluce“ silný dopad. Schválily se zákony povolující antikoncepci a potraty, ale zatímco v USA se hormonální antikoncepce používá už od roku 1960 a ve Spolkové republice Německo od roku 1961, ve Francii jsou prášky zabraňující otěhotnění povoleny až zákonem z roku 1967. Plného uvedení do praxe se dočkají až v roce 1974. Britský parlament v roce 1967 v Anglii a Walesu legalizuje homosexualitu a ten samý rok schválí zákon částečně povolující potraty. Jeho platnost se nevztahuje na Severní Irsko.

Socialistické Československo zažívá trochu jinou „sexuální revoluci“. Interrupci zde ženy mohou legálně podstoupit už od roku 1957 a antikoncepční pilulku si nechat předepsat od roku 1965. Na rozdíl od Západu ale k uzákonění potratů nedala impuls občanská společnost. Šlo o politické rozhodnutí, jaká tehdy padala v celém východním bloku. O přerušení těhotenství až do roku 1986 nerozhodovaly ženy samy, ale interrupční komise a z hormonální antikoncepce se v ČSSR po uvedení na trh zase časem stalo nedostatkové zboží. V otázce sexuální svobody se zkrátka československá realita 60. let od té západní v mnohém lišila.

Náš mazlíček Spartak, Dvořákovo nábřeží

Připomínat si půl století od Léta lásky proto můžeme přinejmenším ze dvou důvodů. Z globálního pohledu je tato živelná reakce na frustraci poválečné generace symbolem osvobození sexuality. Radikální protest proti společnosti sešněrované moralistními konvencemi výraznou měrou přispěl k tomu, že o ryze soukromých záležitostech si dnes každý může rozhodovat sám, bez dohledu a zásahů státu. Zároveň jde o zárodek hlubšího trendu, vedoucího k zrovnoprávnění žen a mužů.

Pro dnešní Čechy může být Summer of love pobídnutím k tomu se ptát, v čem může být pořád inspirující i přesto, že pro tehdejšího občana ČSSR bylo do velké míry bezpředmětné. V socialistickém Československu se žena v některých ohledech mohla těšit modernizaci svého statusu dříve než na Západě. Šlo ale o „modernizaci bez osvobození“, tedy bez toho, že by se jí účastnily ženy samy. Možná proto jsou dnes české ženy ve srovnání s Evropou málo ambiciózní, vydělávají o 16 procent méně než muži a česká rodičovská patří mezi jedny z nejdelších. Postavení žen v České republice je i 50 let od Léta lásky více než aktuálním tématem.

Autor vycházel z textu uveřejněného francouzským týdeníkem L’Obs.

autor: Tomáš Dufka
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.