Recyklace plechovek? Radši si z nich postavte dům

Můžete si třeba zkusit postavit Karousův dům. „Na benzínce jsem si koupil plechovku a nejdřív jsem ji zkusil rozstřihnout, abych zjistil: zaprvé, jak dlouho mi to bude trvat, a zadruhé, jak se chová tenký materiál hliníku,“ popisuje umělec začátky svého projektu, který vznikl v rámci soutěže iniciativy Canstarter. Zjištění, že hliník je materiál s nezměrným potenciálem, na sebe nenechalo dlouho čekat. „Ve velkých vedrech se nám osvědčilo, že hliník má odrazivost. Odráží teplo ven, tedy nefunguje jako skleník, a naopak při mrazech vrací teplo člověka dovnitř. A protože je ten domeček hrozně malý, předpokládáme, že člověk vevnitř si zateplí vlastními kilojouly jako ve spacáku.“

Karous myslel i na možné legislativní problémy. Domek postavil do vozíku za auto, protože pokud bude mobilní, nemůže být úřady prohlášen za černou stavbu. To nejdůležitější na domku ale není jeho první realizace, nýbrž fakt, že si ho může postavit úplně každý. Karous totiž zveřejnil grafický postup realizace. „Když se někdo dostane do sociální nouze, anebo má prostě zahradu, na které nemá stavební povolení, tak si prostě podle tohoto návodu může postavit za velice nízkých nákladů domeček.“

Dobrých vlastností hliníku si všiml i americký architekt Zemělodí Michael Reynolds. Realizaci jeho nízkonákladových haciend můžete vidět na Sázavě a zatím nedostavěná Zeměloďka se nachází na pražském Smíchově. Potkal ji totiž osud, kterého se obával i Karous – úřad nepovolil stavbu a na místě teď možná uvidíte jenom nedostavěné zdi z pneumatiky s trčícími nápojovými plechovkami.

při stavbě Zeměloďky|foto: Klára Doležálková

Nedostavěná Zeměloďka na Smíchově je smutný případ, ovšem daleko smutnější je, že na většině území Česka je dosud velmi složité účelně recyklovat kovy, bez ohledu na nedávné legislativní změny. „Od začátku letošního roku platí nové zákonné nařízení, že všechny municipality jsou povinny zajistit sběr kovů a bioodpadu. Realita bohužel není úplně růžová. Větší města kovy obchází tím způsobem, že lidem řeknou: jasně, tady máte sběrné dvory, sem můžete kovy nosit. Samozřejmě, že zákonu je učiněno za dost, ale všichni asi víme, že není úplně jednoduché sebrat balíček plechovek nebo starý hrnec a jít s tím třeba několik kilometrů na sběrný dvůr,“ vysvětluje Ondřej Píša za iniciativu Canstarter.

Čtěte také

Jedno z mála území, kde je sběr kovů jednoduchý, je Liberecký kraj. Tam mají domácnosti k dispozici specifické odpadní pytle. V Praze probíhal do konce roku 2014 úspěšný pilotní projekt, který ukázal, že lidé mají o recyklaci kovů zájem. Podařilo se zachytit okolo sedmi tun kovu, nejspíš hlavně díky tomu, že lidé nemuseli s plechovkami od piva nebo oprýskanými kastroly chodit na sběrné dvory nebo do výkupny, ale měli k dispozici kontejnery, které ovšem v ulicích už nenajdete. To se ale může brzo změnit, tvrdí na Magistrátu hlavního města Prahy. „Výhledově jednoznačně počítáme s tím, že bychom zavedli novou komoditu do systému nakládání s odpady v Praze, jedná se o komoditu kovové obaly a výhledově se můžeme bavit o druhé polovině roku 2016,“ říká Radim Polák, vedoucí oddělení odpadu.

Jestli se to povede, bude to opravdu dobrá zpráva, ať už pohledem ekologa, či ekonoma. Výroba hliníku je energeticky náročná, ale když už ho jednou máte, kvalita materiálu se po jeho recyklaci nesnižuje, jako se to děje například u plastů. Plechovka, kterou jste dorazili na posledním koncertě War On Drugs, se může do oběhu vrátit třeba za šedesát dnů. A dovedete si představit, jak výhodné by bylo dát na nápojové plechovky zálohu? Mít krom střechy nad hlavou i možnost přivydělat si, to už zní jako čirá utopie. Realizovaná třeba v Kanadě nebo Německu.