Růžová kola opět obsazují ulice, bikesharingový projekt Rekola zahajuje sezonu

21. duben 2015

Brno, Praha, Olomouc, Pardubice a nově také Hradec Králové – tam všude si mohou lidé půjčit růžová kola z bikesharingové projektu Rekola. Netradiční barvu nosí desítky kol a jejich služeb loni využilo kolem šesti set lidí.

Zaplatit členství, najít ve městě růžové kolo, odemknout zámek a jet – taková je ve zkratce filozofie bikesharingu, který má na svědomí hrstka nadšenců. Za roční poplatek mohou lidé využít kola v pěti městech v Česku. Podmínkou je kolo zamknout v předem určené zóně, většinou kolem centra, aby pro něj lidé nemuseli jezdit až na kraj města. V Brně letos rozšířili oblast půjčování i na okolí Vysokého učení technického.

„My jsme se technologický park rozhodli zapojit, protože tam sídlí hodně firem, kam lidé jezdí do práce na kole. Mají tam problém s mobilitou, mají problém v tom, že mají budovu na jedné straně parku, druhou na druhé straně a nevědí, jak přejíždět. Je tam špatná obsluha MHD. Rozhodli jsme se dát jim možnost jezdit tam na kole,“ popisuje koordinátorka brněnského bikesharingu Anna Bromová.

Růžová kola vycházejí vstříc téměř každému. Organizátoři se totiž snaží vozový park nejen opravovat, ale také rozšiřovat, jak potvrzuje Dominik Konečný z projektu Rekola: „Nabízíme úplně všechno. Větší část jsou pánské favority, těch máme nejvíc. Jsou tam jak rovná řídítka, tak berany. Pak jsou tam dámská kola, to jsou většinou dámské favority, liberty nebo staré velamosky. Jsou tam i unicykly. Zase nepoužíváme třeba skládačky, ty máme většinou jen na díly.“

03365933.png

Během zimy dostala kola čerstvý nátěr růžové barvy a také zelené blatníky. Ty mají ještě víc upozornit na přítomnost kol v ulicích. Lidé si totiž někdy stěžovali, že ani s pomocí internetové mapy a aplikace nemohou kolo najít. Novinek si ale autoři projektu připravili mnohem víc.

„Na všechna kola dáváme tento rok nosiče, dá se na tom konečně něco vozit a dáváme na nosiče naše bannery. Všechna kola mají zvonek, mají světla přední i zadní. My fungujeme na dynamech, nám se to osvědčilo. Praha funguje na elektrických světlech, protože jim tam dynama kradli,“ vysvětluje Dominik Konečný.

03365934.png

Nových funkcí se dočká v nejbližší době také mobilní aplikace. Ta kromě polohy kola a jeho osobitého jména ukazuje třeba i to, jestli má kolo košík na nákup nebo přehazovačku. „Je tam vždycky vypsané, jestli je to pánské nebo dámské kolo. Jaké to má pneumatiky, jestli to má přehazovačku, kolik to má stupňů, jaké to má brzdy. Jestli má košík, blatníky nebo nosič,“ doplňuje Konečný.

Na růžovém rámu najdou cyklisté nově i QR kód. Stránka, na kterou kód odkáže, pak prozradí, jestli organizátoři kolo nehledají a není hlášené jako kradené, vysvětluje novou funkci Anna Bromová: „Když přijdete k tomu kolu a sejmete ten QR kód, tak uvidíte, jestli je kolo kradené, nebo není a jestli jsme ho nahlásili jako kradené. My to třeba už víme, protože se nám to v systému projevuje. Nebo máme s nějakým uživatelem problémy, tak to nahlásíme. Když třeba městská policie nebo kdokoliv jiný sejme QR kód a vidí, že to kolo je kradené, tak to může nahlásit, může nám oznámit, kde to kolo je, a my si pro něj přijedeme.“ Tím ale možnosti černobílého QR kódu nekončí. Během nejbližších týdnů by měl kód mobilní telefon přesměrovat na diskusní fórum, kde by si měli uživatelé kol vyměňovat nejen zkušenosti, ale upozorňovat například na rozbitá Rekola.

„Každý bude moci přispět nějakým poznatkem o tom kole. Jestli je to kolo třeba na člověka, který má metr osmdesát, moc malé nebo na člověka, který má metr šedesát, moc velké, jestli se s ním dobře jezdí do kopce, jestli je vhodné na výlety po přírodě a podobně,“ přibližuje koordinátorka Anna Bromová.

autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.