S Petrem Vaňkem o boji proti nenávisti a skautingu v čase Instagramu

18. květen 2017

„Je zřejmé, že to gesto se nezalíbilo úplně každému, ale ani se v rozdělené společnosti, jakou je v dnešní době ta česká, zalíbit každému nemůže. Zároveň tu ale skauting není od toho, aby se všem líbil. Má pevné principy, na kterých stojí,“ říká Petr Vaněk alias Permi z Výkonné rady Junáka v reakci na facebookový flame rozpoutaný pod virální fotografií skautky Lály stojící tváří v tvář neonacistovi.

Fotografie sdílená na oficiálních kanálech Junáka vyvolala na internetu řadu smíšených reakcí i otázek o společenské angažovanosti skautů. Její pozitivní efekt nicméně podtrhlo i světové vedení organizace: „Lála a pár dalších skautů a skautek se účastnilo telefonátu s generálním tajemníkem Světové organizace skautského hnutí. Ten jim několik dní poté, co fotka obletěla světem, zatelefonoval, aby jim poděkoval. Díky nim je podle něho vidět, co skauting může znamenat pro mladé lidi. Poděkoval jim, že se kultivovaně, ale rozhodně postavili nenávisti,“ odpovídá Permi.

V rozhovoru jsme se opakovaně vraceli k otázce na pozici, jakou Junák zaujímá v čase společnosti tříštěné otázkami, jako je téma uprchlické krize. „Skauting od velmi raného věku vede kluky a holky k tomu, aby přebírali zodpovědnost za to, co se děje kolem nich, aby si pomáhali navzájem,“ popisuje základní filozofii organizace náš host, zpravodaj pro projekty služby společnosti.

„To pojmenování jsem si sám tak krkolomně vymyslel. Do té doby jsme to neměli dobře definované,“ vysvětluje Permi. Co jeho pozice obnáší a jaké jsou zmíněné služby společnosti? „Jsou to vlastně takové větší dobré skutky. Někdy to bývají charitativní akce velkého charakteru, například za poslední roky jsme vybrali peníze, za které Člověk v tísni postavil v Etiopii čtrnáct základních škol. Dlouhá léta spolupracujeme s Nadací pro transplantaci kostní dřeně, vybrali jsme od lidí miliony. Jsou to ale i jiné věci, například když se oddíl rozhodne postavit lavičku v parku nebo sestrojit malou knihovničku na nádraží či vyčistit řeku.“

Část rozhovoru jsme věnovali i značnému progresu komunikace se skauty a nováčky prostřednictvím sociálních sítí. Vedení organizace se úspěšně daří oslovit internetovou generaci a už dávno neplatí, že by se za členství v organizaci teenageři před svými vrstevníky styděli: „Jenom na Instagramu, kde jsme vyhlásili hashtag #procskauting, se za jeden den objevilo čtyři sta veřejných reakcí. Nevíme, kolik jich bylo neveřejných, ale čtyři sta kluků a holek mělo potřebu sdělit svým kamarádům, co je na skautingu baví.“

Zájem o výchovu dětí skautskou stezkou je od revoluce největší, počet členů to jasně dokládá. „Před deseti, patnácti lety jsme nábor komunikovali velmi výrazně. V dnešní době to už skoro neděláme, protože je velmi často složité dostat se do oddílu v místě bydliště, spousta z nich je plná. Za deset let jsme přibyli o dvacet tisíc,“ dodává Petr Vaněk.

Poslechněte si celý rozhovor!

autor: Jakub Krásný
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.