Sociální podnikání není jen o zaměstnávání hendikepovaných lidí, říká Ondřej Liška

Podle jeho slov je na rakouské společnosti vidět, jak se kontinuálně vyvíjela po několik desetiletí, a oceňuje její schopnost se organizovat a spolupracovat. Ačkoli jsou úspěšné projekty v oblasti sociálního aktivismu dobrou inspirací, kterou v Česku můžeme přejímat a na platformě mezinárodní spolupráce dál rozvíjet, je potřeba se vždy zaměřit na specifika dané společnosti. Koordinaci převážně evropské sociální spolupráce má Ashoka na svých bedrech a snaží se šířit inovativní projekty napříč společností. Velkým partnerem takových projektů je podle Ondřeje v současné době hlavně sféra byznysu a je potřeba, aby pojem sociálního podnikání i u nás dostal širší kontext.

„V Česku je pojem sociální podnikání chápán mnohem úžeji než ve světě. Určitě tam patří i podnikání v klasickém slova smyslu, na kterém se podílí například lidé s určitou formou hendikepu, ale je to mnohem širší pojem. V dnešní době se obecně jedná o lidi, kteří přináší řešení palčivých společenských otázek a problémů. Takové řešení je jednak novátorské, ale hlavně má i systémovou ambici, jde o to, skutečně proměnit celý sektor,“ říká Liška.

Dobrým příkladem úspěšné provázanosti v této oblasti je podle Ondřeje například Platforma pro sociální bydlení, která aktuálně startuje v Brně a spolupracuje s podobnou platformou v Maďarsku. Existují ale i případy, které se v českém prostředí nepodařilo aplikovat, příkladem je německý projekt, ve kterém našly nevidomé ženy pro svoji citlivost v rukou uplatnění jako expertní pracovníci v odhalování rakoviny prsu. Více o sociálním podnikání a podpoře inovativních aktivit si poslechněte v rozhovoru.