Státní symboly v uměleckých dílech – spouštěče nacionalistických nálad?

29. září 2014

Na neděli 28. září připadá Den české státnosti. České státní vlajky v uplynulém roce nad hlavou kromě sportovních fanoušků hrdě nosili hlavně účastníci protiromských pochodů. Česká republika nepatří k zemím, kde bývají státní symboly na veřejnosti vidět i jinde než při slavnostních ceremoniálech. Podle výtvarníka Dalibora Bači, autora československé vlajky položené na zem jako rohožka, je ale velmi snadné dotknout se latentního nacionalismu. Bača je jedním ze tří umělců, kteří se kvůli dílům tematizujícím státní symboly v poslední době dostali do konfliktů.

Lidi, kteří to kritizují, by se měli jít na tu výstavu podívat. Co vím, tak to neviděla ani paní Klausová ani jiní kritici, kteří se k tomu vyjadřovali,“ říká autor vlajky-rohožky Dalibor Bača, který se tématu nevěnuje poprvé. Loni byla před Rudolfinem vystavená jeho kinetická, „rozpolcená“ československá vlajka. Hned po pozdravu zdůraznil, že položením vlajky na zem ji rozhodně nechtěl dehonestovat. Výstava Privátny nacionalismus, jíž byla vlajka součástí, putovala po několika evropských městech, v Praze rozruch nevzbudila, v Košicích se ale dotkla místní české menšiny a stěžovala si na ni i velvyslankyně Livie Klausová.

Československá vlajka byla poražená dvěma nacionalismy, váže nás k ní historická paměť, kterou ale každý z nás sdílí různě. Aktuální ambivalentnost situace vlajky ohýbá naši historickou paměť a vytěsňuje z ní skupinu lidí, které taky historicky reprezentovala,“ vysvětluje Bača, proč je pro něho symbol zajímavý. „Nacionalismus v lidech latentně je, tohle mohl být jeden ze spouštěčů, ta věc ale není namířená tak, aby se někdo rozčílil nebo urazil, ale aby o tom přemýšlel. Nad vysvětlením československé vlajky a jejím ponecháním českou reprezentací by se dalo uvažovat. Možná to, co podsouvá státní reprezentace, nemusí být správné pro společnost."

03216624.png

Tomáš Rafa zkoumá hranici mezi patriotismem a nacionalismem s kamerou při událostech ve veřejném prostoru, jeho videa jsou k nalezení na youtubovém kanálu RafaVideoart. Momentálně natáčí slovenský umělec na Ukrajině, na Slovensku naposledy pracoval na projektu Športové múry. Na nepřípustný způsob řešení společného soužití upozorňoval skrze výtvarné zpracování panelových zdí, které některá tamní města staví, aby oddělila minoritu od majority. Svým návrhem vlajky nazvané česko-romská, která by byla všech obyvatel této země, podnítil protesty nacionalistů u slovenské ambasády i trestní oznámení na svoji osobu.

Nevěděl jsem, že to bude takhle ostré, chtěl jsem otevřít dialog a zjistit, co se ve společnosti nachází, což se stalo, ten projekt to odhalil. Mrzí mě, že společnost tenhle zarážející stav nijak nevidí. Nevidí to oficiální autority, které by měly výsledky tohoto projektu nějak přijmout a zaujmout stanovisko nebo je využít pro další procesy a projekty, aby se ten stav změnil k lepšímu. Skutečnost je ale taková, že autority proti němu bojují represivními metodami.“

Podle Rafy vlajky zabavila policie po vniknutí do galerie Art Space. Proces, který s ním kvůli podezření ze zneužívání státních symbolů vedla městská část Praha 7, je podle jeho právníka nejspíš promlčený, případ ale otevřela i Praha 1. Rafa pokutu platit nehodlá. „Proč bych měl platit pokutu za to, že zneužívám státní symboly? Můj projekt vytvořil úplně nový symbol, který nemá se státní vlajkou nic společného, je to konceptuální, umělecký projekt.“

Pokus otevřít debatu návrhem česko-romské vlajky tehdy nepřijali dobře ani samotní Romové, například sdružení Konexe dílo kritizovalo. „Jejich reakce byla opodstatněná,“ říká Rafa. „Romové se prostě bojí, tenhle projekt byl medializovaný a 90 % toho, co se o něm říkalo, nevyznívalo dobře. Média ho prezentovala jako návrh vlajky Romů v Čechách, což není pravda. Ta vlajka měla být všech obyvatel, je ale logické, že k němu romská komunita zaujala negativní stanovisko,“ myslí si Rafa.

02911823.jpeg

Podivnou zkušenost se státními symboly má i brněnská kapela PZH, jejíž název zkracujeme kvůli vulgarismům. Kapela prý hanobila slovenskou hymnu, když ji na koncertech zpívala s českým textem, bývalý slovenský poslanec Štefan Paulov na ni dokonce podal trestní oznámení. „Lidi to četli jako nějaké gesto, jako nějakou věc, která něco ironizuje nebo má něco komentovat, ale v podstatě to byl jenom song. Už jsme se k tomu vyjádřili x-krát a vlastně nemáme k čemu, jsme dost neaktivistická kapela, která má prostě takovou písničku,“ říká jeden z členů skupiny Matyáš Dlab, podle kterého bylo množství reakcí a dotazů na hymnu pro skupinu dost překvapivé a únavné.

Píseň chápe kapela jako svůj párty song, který řadí vždycky na konec setu. „Nějaký nacionální nebo extrémní chápání toho songu je úplně mimo,“ říká Matyáš, podle kterého je pochopitelné, že lidi dráždí spojení slovenské hymny a kapely, která má v názvu sprostá slova, zdůrazňuje ale, že skupině nejde o žádná prohlášení. „Ono se to tváří, že v tom je nějakej Bondy, ale je to spíš souhra náhod a myšlenkových pochodů, jak název, tak hymna. Může to působit urážlivě, ale my jsme s tím úplně v pohodě, protože nikdo z nás žádné extrémní pocity nemá.“

ANKETA: České státní symboly? Vlajka, hymna, znak… A dál?
Na neděli 28. září připadá Den české státnosti. Jak je na tom mladší generace se znalostí českých státních symbolů? Dohromady jich je šest, respektive sedm. Malý a velký státní znak, vlajka, trikolora, pečeť, vlajka prezidenta, hymna a palladium. Ruku na srdce, na kolik z nich byste si vzpomněli vy? Hymna, vlajka, státní znak a dál? A jaké státní symboly byste vybrali, pokud by to záleželo jen na vás? I to jsme zjišťovali v anketě v ulicích Prahy.

ANKETA: Jak se používá státní znak v akci
Jedním ze státních symbolů České republiky, se kterým přicházíme do styku v běžném životě opravdu často, je státní znak. A to v různých podobách. Jeho podoba je kodifikovaná v ústavě české republiky, ale v podobě loga má v podstatě neomezené množství variant. Jak se používá státní znak v praxi z pohledu typografického designéra, nám řekl Tomáš Brousil, vedoucí ateliéru typografie na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, který sám vytvořil studii na redesign tohoto logotypu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.