Světové domy budoucnosti vznikají kousek za Prahou
„Když jedete z práce a jste unavení, tak si otevřete na iPadu nějakou aplikaci, řeknete, že chcete mít 35 centimetrů vody ve vaně o teplotě 39 stupňů v 19:42, a když v tento čas dorazíte do koupelny, tak máte napuštěnou vanu.“ Tohle není žádné sci-fi, ale jeden z příkladů, jak už dnes fungují takzvané chytré budovy neboli smart homes. Tyto domy jsou vybaveny všelijakými senzory a kybernetickými vymoženostmi a chovají se k vám jako sluha.
Největším českým vědeckým pracovištěm zabývajícím se těmito domy budoucnosti je dnes Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradu, které funguje pod hlavičkou pražského ČVUT.
„Naše centrum má tři hlavní části. Jednak to jsou specializované laboratoře, pak je tu administrativní část a centrální hala, která je největším realizovaným dřevěným prostorem v Čechách,“ popisuje mi celé obří centrum jeho ředitel Lukáš Ferkl. Slavnostní otevření proběhlo teprve před měsícem a šanci pracovat zde s největšími odborníky dostanou jen ti nejtalentovanější studenti z ČVUT. „Chceme zkoumat budovy, které budou energeticky efektivní, budou příjemné svým obyvatelům a přátelské ke svému okolnímu prostředí,“ vysvětluje Lukáš Ferkl hlavní cíle buštěhradského vědeckého centra, které stálo bezmála 700 milionů korun. Klíčovým slovem je zde udržitelnost.
Při procházce celým areálem můžeme potkat nejrůznější vymoženosti, například klimatickou dvoukomoru na testování různých částí budov nebo prostor pro ověřování a lámání konstrukčních prvků. Nejvíce ze všeho mě ale zaujalo umělé slunce. „Umožňuje nám za každého počasí simulovat sluneční svit a testovat různé solární panely nebo fototermické články,“ vysvětluje Lukáš Ferkl. Pokud byste si takové umělé sluníčko chtěli pořídit, připravte si zhruba 27 milionů korun. Tento model už dnes k testům používají i velcí výrobci fotovoltaických nebo fototermických panelů.
„Chtěli bychom, aby naše centrum bylo na světové úrovni. Budou nám sem jezdit zahraniční pracovníci a studenti. Naopak my naše pracovníky a studenty vysíláme do zahraničí, takže budeme velice rádi, když výsledky našeho výzkumu najdou uplatnění po celém světě,“ uzavírá ředitel centra Lukáš Ferkl budoucí plány.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
