Thajské krevety jsou důkaz toho, že otroctví ještě nezmizelo

Porušování lidských práv v rybářském průmyslu je v hledáčku nevládních organizací už několik let. Velkým průlomem ale byla loňská zpráva agentury Associated Press, která přinesla důkazy o tom, že v tomto odvětví ve velkém dochází k využívání otrocké práce. Osmnáctiměsíční investigace zaměřená na několik asijských zemí odhalila, že otroci a otrokyně pocházející hlavně z řad migrantů jsou drženi zejména na lodích a v továrnách připravujících krevety na export. Reportéři narazili na lidi držené v klecích, zotročené děti, otrokářský ostrov, masové hroby i člověka, který byl v zajetí celých dvacet dva let. Ukázalo se, že velký problém s otrokářstvím v rybářském průmyslu má hlavně Thajsko a že plody moře, které prošly rukama otroků, běžně končí na pultech amerických nákupních řetězců. Přestože žádná ze zpráv nepřinesla podobně silné a konkrétní tvrzení týkající se Evropy, ani starý kontinent si nad problémem nemůže mýt ruce. Firmy obchodující s otroky zpracovávaným zbožím totiž samy přiznávají, že vyváží nejen do USA, ale i do Evropy a Asie.

Série reportáží, za kterou agentura AP letos v dubnu obdržela prestižní ocenění v podobě Pulitzerovy ceny za službu veřejnosti, nakonec vedla k osvobození více než dvou tisícovek otroků. Vypadá to, že se jí dokonce podařilo alespoň trochu motivovat jinak laxní thajské úřady k tomu, aby se začaly tomuto problému věnovat s větší důsledností. Otrokářství nenechává v klidu ani globální potravinářské giganty. Koncern Nestlé si nechal agenturou Verité provést výzkum pracovních podmínek u thajských dodavatelů. Podle jeho závěrů je riziko toho, že mořské plody dovezené z Thajska zpracovávali otroci, zhruba stejné u všech amerických i evropských firem. Je velmi těžké rozlišit, odkud konkrétní produkty pochází a kdo je zpracoval. Další zjištění, ke kterým Nestlé došlo, se v mnohém podobají těm, která představila agentura AP.

Ve světle loňské smršti odhalení případů otroctví je překvapivé letošní vylepšené hodnocení Thajska ve zprávě TIP o obchodování s lidmi, kterou každoročně připravuje americké Ministerstvo zahraničních věcí. Země se posunula z nejhůře hodnocené třetí kategorie o stupínek výše, což znamená, že splnila minimální požadavky na potírání obchodu s lidmi. Tento posun se však setkal s nevolí organizací, které se přímo v Thajsku problematice otroctví věnují. Podle některých z nich jde o ústupek USA vůči thajské vládě, který má pomoci nastartovat lepší vztahy mezi oběma zeměmi. Kdyby totiž Thajsko zůstalo v nejhorší kategorii, mohlo by to znamenat jeho odříznutí od americké rozvojové spolupráce nebo od Světové banky.

Kristen Abrams z americké Aliance pro ukončení otroctví a obchodu s lidmi britskému Guardianu řekla, že „zpráva TIP může být skvělý diplomatický nástroj k boji s moderním otroctvím, ale jen pokud Ministerstvo zahraničních věcí bude země hodnotit upřímně na základě toho, co se v nich skutečně děje“. Thajsko si od vylepšeného hodnocení slibuje navýšení vývozu a vylepšení důvěry spotřebitelů v thajské produkty.

Barmští migranti pracující v thajském rybářském průmyslu |foto: ILO in Asia and the Pacific

Evropská unie zvolila ostřejší přístup. Vloni Thajsku pohrozila zákazem exportu mořských plodů do zemí osmadvacítky, ale konečné rozhodnutí dosud nepadlo. Thajsku nyní běží prodloužená lhůta na splnění podmínek, které si unie stanovila, a další kolo jednání má proběhnout v nejbližší době.

V dnešní době se bez hry na šachovnici mezinárodních vztahů pochopitelně nelze obejít. Podle Steva Trenta z britské Environmental Justice Foundation je však k vymýcení otroctví z rybářského průmyslu potřeba zajistit hlavně řešení na lokální úrovni. Tím by mělo být posílení odborů a kolektivního vyjednávání a stejně tak i zajištění efektivního dohledu nad dodržováním práva.