That Dragon, Cancer: Když videohra bolí

Jestliže většina titulů, a to i těch s uměleckými ambicemi, utíká do fiktivních světů, That Dragon, Cancer jde opačným směrem. S jejím vývojem začal Ryan Green v roce 2012, když se jeho smrtelně nemocnému synu Joelovi blížily čtvrté narozeniny. Zatímco rodiče jiných dětí postižených rakovinou hledají útěchu v podpůrných skupinách, Green začal budovat Joelovi testament v podobě netradiční videohry. A je to zážitek jako žádný jiný.

That Dragon, Cancer totiž spojuje téměř až básnickou imaginaci s interaktivitou vlastní právě hernímu médiu. 14 scén tak zobrazuje okamžiky skutečné i krajiny snové a metaforické. Umožní vám prožít jak chvíli, kdy se Joelovi rodiče dozvídají o neúspěchu poslední možné léčby, tak to, co si asi mohl Joel představovat upoutaný v tunelu magnetické rezonance. Hráč přitom nezůstává jen pasivním divákem, ale převtěluje se do Joela, jeho rodičů a dalších postav.

Asi nejsilnějším momentem je kapitola Dehydration, kde hráč hledá způsoby, jak plačícího Joela utěšit – a s drásavým pláčem za zády zjišťuje, že je to snažení marné. Je to právě nutnost se dění na obrazovce účastnit, vystoupení z role pozorovatele, které vás s Greenovými a jejich trápením propojuje na jiné úrovni, než dokáže třeba film. Právě sem ale taky míří hlavní výtka – podobných momentů by v That Dragon, Cancer mohlo být víc. Na jednu stranu je příklon k meditativnímu postupu pochopitelný, ale větší využití interaktivity by mohlo sílu identifikace s ústřední tragédií umocnit. Většina dvouhodinového zážitku se totiž odehrává právě na úrovni sledování a autory řízeného prozkoumávání.

Kdyby byla hra jen o boji jedné rodiny s rakovinou, asi by to stačilo. Jenže fakt, že Amy a Ryan Green jsou hluboce věřící, přináší další rozměr. That Dragon, Cancer tak třeba překvapivě otevřeně vykresluje rozpor ve vnímání role Boha mezi oběma Joelovými rodiči a minimálně v našem kulturním prostředí je dobrým připomenutím toho, jak se s tragédií vyrovnávají lidé jinde. Nechybí přitom autentické přepisy dopisů, nahrávky ze záznamníků i zápisky z deníků.

That Dragon, Cancer nepotěší ty, kteří od hry očekávají akci a výzvu. Je to interaktivní digitální báseň a nejtěsnější spojení hry a uměleckého díla za poslední dobu. Jestliže vám nevadí, že vás hraní bude bolet, a chcete u počítače zažít něco úplně jiného než jen další záchranu galaxie, That Dragon, Cancer by vás mohla zaujmout. A skvěle ukazuje, že počítačové hry se pomalu dostávají do dospělosti – a že s nimi je jako se seriózním médiem prostě třeba počítat.