V čem se liší mladí Češi a Slováci 25 let po rozpadu ČSFR?

4. duben 2017

Většina českých a slovenských vysokoškoláků se narodila už do rozdělených států. Českou republiku a Slovenskou republiku sice stále mnoho spojuje, existují však i významné rozdíly. Pojďme se podívat, v čem se mladí Češi a Slováci liší.

Pozoruhodným rozdílem je, že se mladí Češi a Slováci nachází na opačných stranách průměru důvěry v Evropskou unii. Zatímco nadprůměrných 42 % mladých Slováků Unii důvěřuje, v ČR je to pouhých 29 %. Průměr napříč členskými státy se pohybuje okolo 36 %. Nutno podotknout, že data jsou z období před debatami o uprchlické krizi a vystoupením Velké Británie, obojí mohlo čísla značně ovlivnit. Opačně je to u důvěry domácím vládám. Zatímco své vládě důvěřuje 40 procent Čechů ve věku 15 až 29 let, u stejně starých Slováků je tomu tak pouze u 29 procent. Obě čísla jsou nižší než průměr členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který se drží na 44 procentech.

Lépe jsou na tom Češi ve stejné věkové kategorii, co se týče nezaměstnanosti a bydlení s rodiči. Slováci se v nezaměstnanosti drží takřka na průměru evropských členů OECD, Češi mají ve srovnání s nimi pouze poloviční podíl mladých bez práce. To se projevuje i na nadějích mladých Čechů a Slováků na to, že si najdou práci. Nejistých je při těchto vyhlídkách celých 35 % mladých Slováků v porovnání s pouhými 8 % Čechů. Ohledně bydlení u rodičů mají co zlepšovat mladí v obou státech: mezi 15 až 29 lety bydlí s rodiči 7 z 10 Čechů a více než tři čtvrtiny Slováků, mezi evropskými členy OECD se tento poměr drží pod 60 procenty.

Dnes 3. dubna Radio Wave s Rádiem_FM ve vysílání vzpomíná na 25. výročí rozdělení ČSFR. Rozpadu federace se budeme věnovat celý den. Živé vysílání a videostream česko-slovenské diskuse s politiky a umělci přímo z vily Tugendhat pak na našem facebooku bude probíhat od 19:00 do 22:00.
Více se dočtete zde: http://rozhl.as/Tugendhat2017

Obrovský rozdíl je ve zkušenosti mladých Čechů a Slováků s drogami. Zatímco marihuanu vyzkoušel takřka každý čtvrtý Čech mezi 15 a 34 lety, v této věkové kategorii má stejnou zkušenost pouze každý čtrnáctý Slovák. Několikanásobně vyšší čísla u českých mladých se opakují i u extáze a amfetaminů. Zatímco jak s extází, tak s amfetaminy má zkušenost pouze každý 125. Slovák, 4,5krát víc Čechů má zkušenost s první jmenovanou drogou, téměř 3krát víc pak s amfetaminy.

Proklikejte si grafy sami.

autoři: Matěj Schneider , zlo
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.