V Duchcově promítali Cestu ven. Tu jejich ale nikdo nezná

25. červen 2014

Distribuční společnost Aerofilms uspořádala ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování deset promítání filmu Cesta ven ve městech, kde mají problémy s vyloučenými lokalitami. V Duchcově se mělo promítat na veřejném prostranství v jižní části města, kde bydlí většina Romů. Městská rada ale událost nepovolila a Romové film sledovali uvnitř nízkoprahového centra. Vztahy se ve městě, kde se proti Romům několikrát pochodovalo, stále zhoršují. Jeho starostka tvrdí, že problém nemá řešení.

Cesta ven Petra Václava, promítaná letos i v Cannes, je díky až didakticky vyprávěnému příběhu skvělým příkladem filmu vhodného pro promítání na českých školách. Příběh supervytrvalé Romky Žanety ukazuje pasti, do kterých čeští Romové obvykle padají kvůli zdejšímu zvyku na chudobě vydělávat nebo sociálně slabé ignorovat. Neodpouští ani samotným Romům, kteří ve filmu nejsou vždycky oběťmi a mnohé těžkosti si způsobují sami. Publiku v duchcovském nízkoprahovém centru Květina se film líbil, i proto, že jednoho z hrdinů hraje místní kluk Julius Oračko.

Do takové situace se tady dostala dobrá polovina Romů,“ shoduje se většina z těch, co zůstala i po promítání. Stěžují si, že ve snímcích o Romech se vždycky ukazuje jen to špatné, přesto je pro ně Cesta ven filmem „o nich“. „Je tam popsaná nezaměstnanost, bytová problematika, sociální dávky, ubytovny, je tam vidět, jak hrdina padá dolů – takhle přesně to chodí,“ říká Romka Zlatuše Tomášová, která bývala donedávna městskou sociální pracovnicí pro romskou komunitu, nedávno však její pracovní místo zrušili – podle starostky potřebné obslouží zbývající čtyři zaměstnankyně. Romky to nejsou, ale s menšinou mají podle ní dobré vztahy.

03132320.jpeg

Podle Štefana Horvátha z Květiny je to jeden z důkazů toho, že město menšinu zanedbává cíleně: „Rada města nechtěla, aby se to vysílalo na veřejném prostranství, jejím zájmem není, aby se Romové koukali v deset hodin na film, který by jim něco mohl dát.“ Podle Horvátha i ostatních pracovníků sdružení Květina jsou v Duchcově vidět mechanismy podobné těm, které zobrazuje Cesta ven. Město umožnilo místnímu podnikateli skupovat domy, ze kterých prý Romy často vystěhovává mimo Duchcov. Kvůli nesouhlasu s privatizací domů se už před časem stáhla i Agentura pro sociální začleňování. S městem se na spolupráci nedomluvilo ani sdružení Most k naději, které nabízí protidrogové programy, sdružení Květina svoje sídlo vyklidí v následujících dnech – kvůli neshodám s městem se ve své práci také rozhodlo nepokračovat.

Čtěte také: Stoupá počet míst, kde si umí poradit s vyloučenými lokalitami. Brzdí je byznys s chudobou

Tohle jsou problémy, které města nikdy nevyřeší, ten problém je celostátní. Mnohdy se tváříme, že ten problém řešíme, ale vlastně to není pravda, často ho i zhoršujeme. Jediný výsledek je to, že situace v nějakých lokalitách se vyostří a my pošleme do Bruselu úchvatnou tabulkou o tom, co jsme podnikli. Lidi, kteří by pomoc zasloužili, se jí ale nedočkají,“ říká duchcovská starostka Jitka Bártová, která podle Agentury pro sociální začleňování bezmocnost měst proklamuje dlouhodobě. Svůj názor se rozhodla podpořit i peticí, kterou podepsalo několik set starostů. Čerpat peníze na sociální programy pro konkrétní lokality podle ní samotné není fér.

Města, která se rozhodla zlepšovat životní úroveň ve vyloučených lokalitách komplexním systémem sociálních služeb, pro ni tedy jako příklady dobré praxe nefungují. K rozchodu s agenturou podle ní došlo především kvůli tomu, že její podmínky ke spolupráci byly nejasné a špatně formulované. Proto se rozhodli je pouze „vzít na vědomí“ a agentura reagovala ukončením spolupráce.

02972922.jpeg

Tohle je lokalita zatížená bouřlivým večerním životem, rozhodně by to neprospělo tomu, aby tam byl klid a poklidné sousedské soužití,“ vysvětluje rozhodnutí městské rady nepovolit Romům promítání Cesty ven na veřejném prostranství, kde by na film přišlo větší publikum než do malé místnosti nízkoprahového centra. „Rozhodně to nemůže ublížit, ale že bych měla pocit, že to může pomoct… To si nemyslím,“ odpovídá Bártová na otázku, jestli je podle ní Cesta ven dobrým vzdělávacím filmem.

Čtěte také: Duchcov – výjimečný, nebo typický?

Politiku bezradnosti ve vztahu k řešení životních podmínek ve vyloučených lokalitách volí kromě Duchcova mnoho českých měst a obcí. O problémech, které Petra Václava přiměly k natočení filmu, nemluví ani mnoho českých politiků. Otázka je, jestli s tím někdo z nich začne. Zatím to vypadá, že Václavův film, který má i přes účast v Cannes minimální návštěvnost, je předzvěstí ještě závažnějších problémů než těch, před kterými utíká romská hrdinka Žaneta.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.