Velké developmenty mění města: Nábřeží v srbském Bělehradu má vypadat jako kus Dubaje

16. červen 2016

Před měsícem se v jedné z ušmudlaných uliček na nábřeží řeky Sávy, zastavěné přízemními provizorními přístřešky, stánky a bungalovy, objevila za tmy skupina maskovaných mužů s baseballovými pálkami. Ráno byla ulice Hercegovačka srovnaná se zemí. Na jejím místě se má v létě začít stavět rozsáhlý developerský projekt nazvaný Belgrade Waterfront. Za peníze společnosti z Abú Dhabí a města Bělehradu se promění na komplex čítající luxusní byty pro sedmnáct tisíc lidí, hotely, největší obchodní centrum na Balkáně a nejvyšší mrakodrap.

„Vypadá to jako vesmírná raketa, co přistála na břehu,“ říká Dobrica Veselinović, jeden z místních, kteří proti novému nábřeží demonstrují. Na vizualizacích projekt spíš než novou, současnou vrstvu balkánského města připomíná luxusní městské čtvrti v Perském zálivu.

Podle srbského ombudsmana, který zničení ulice Hercegovačka prošetřoval pomocí analýzy policejních telefonních hovorů, byli mezi maskovanými muži policisté. Čtyřtisícový protestní dav, který brzy nato prošel centrem Bělehradu, je přesvědčen o tom samém. Vedení města popírá, že by měla policie s násilím cokoliv společného. Projektu nového nábřeží však nájezd mužů s baseballovými pálkami značně usnadnil budoucnost. V uličce, odkud bývalí majitelé nemovitostí odmítali odejít, teď už ničí majetek není. Ani centrum pomoci pro uprchlíky, které tu donedávna fungovalo pro stovky lidí proudících po balkánské cestě.

Nejlepší horší město

Belgrade Waterfront neboli Bělehrad na vodě byl veřejnosti představen před víc než rokem, už od loňského jara městem prochází protestní pochody, organizované skupinou nazvanou Nenecháme Bělehrad potopit! S transparenty, a velkou gumovou kachnou (v srbštině kachna znamená také penis). Oblastí, která se má v luxusní část města ve středovýchodním stylu proměnit, je Savamala, postindustriální čtvrť ohraničená železnicí a nádražím, která se za poslední léta stala vyhledávanou hip lokalitou s restauracemi, bary, kulturními centry nebo skateshopy. „Spousta lidí sem chodí na procházky a na drink,“ píše pro CityLab v Londýně usazený odborník na městská témata Feargus O’Sullivan. „Příběh této části města je už teď success story. Zanedbané, ale charismatické směsi secesních bytových domů a starých skladů se dostává zájmu novinářů z celého světa. Píší o ní jako o jednom z nejživějších nových kreativních distriktů. Pokud má Bělehrad svoji novou tvář, je to tahle.“

03650081.png

Bělehrad bývá často přirovnáván k Berlínu po pádu zdi. O’Sullivan ho nazývá nejlepším z druhořadých evropských měst. „V uličkách se tu mísí historickými ornamenty zdobené domy s brutalistickými monolity a malými, chajdovitými domečky. Skoro dva miliony obyvatel a levné nájmy zajišťují spoustu prostoru pro zajímavou uměleckou scénu a noční život, zároveň můžete z města snadno vyrazit do hustého lesa mezi divoké řeky.“

Beton a jazzový klub na střeše

Nová stránka Bělehradu se skutečně v posledních letech těší nebývalému zájmu. Výběr toho, co se tu dá zažít, můžete najít třeba na webu Guardianu v krátkém průvodci městem od místní DJky nebo v článku o podnicích kreativních podnikatelů, kterým se obraz města vybombardovaného před sedmnácti lety vojsky NATO podařilo redefinovat. „Alternatívna kultúra nemá v Belehrade skutočné centrum a skôr sa nesúrodo prelieva po meste,“ píše v textu Bělehrad je beton, entropie a turbofolk Peter Gonda z Východisek Radia Wave. „Stabilnejšie miesta sú nezávislý prostor KC Grad v štvrti Savamala, polosquat Inex, alebo opulentná modernistická betónová budova bývalých tlačiarní BIGZ, na ktorej poschodiach si svoje ateliéry a štúdia našli belehradskí umelci. Sídli tu aj par barov, z ktorých najscénickejší je jazzový klub Čekaonica, umiestnený na streche budovy.“

Momentálně nejatraktivnější části Bělehradu teď ale ohrožuje budoucí sousedství mrakodrapů a největšího obchodního centra na Balkáně. Městský radní pro kulturu slíbil, že čtvrť zůstane neporušená, místní tomu ale příliš nevěří. „Pokud se podíváte na web developera, je vidět, že nové stavby přesahují až do míst, kde je dnes kulturní centrum Grad nebo Mikser House (jedno z nejoblíbenějších míst, centrum designu a pravidelných performancí). Podle vizualizací by mohla zmizet až třetina dnešní rozlohy kreativní čtvrti,“ píše O’Sullivan.

Peníze z Dubaje

„Proč by Bělehrad potřeboval superluxusní byty? Kdo v Bělehradu má takový životní styl?“ ptá se Maja Lalić, spoluzakladatelka Mikser Housu. „Když se zamyslíte nad tím, kdo by si něco takového mohl dovolit, tak jedině cizinci nebo ten nejproblematičtější segment srbské společnosti, u kterého když se zajímáte o to, kde vzali peníze, tak vždycky zakopnete o obvinění z něčeho nelegálního. Co to tedy bude za město, pro koho se staví?“

Developerem projektu je firma Eagle Hills z Abú Dhabí, předsedá jí Mohamed Alabbar, který v minulosti financoval největší světové nákupní centrum a nejvyšší mrakodrap – obojí v Dubaji. Srbský manažer projektu v médiích mluví o novém startu pro Bělehrad. „Bereme do úvahy nutnost být citliví vůči přírodě, místnímu kulturnímu dědictví a modernitě.“ Mluví také o tom, že by v komplexu měly být jak luxusní, tak cenově snadněji dostupné byty, nabídka by prý měla být velmi rozmanitá. Její rozmanitost si můžete prohlédnout na webu projektu: https://www.belgradewaterfront.com/en/.

03650061.png

Stavba Belgrade Waterfront bude pro Bělehrad znamenat mnoho nových pracovních míst. V zemi, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem osmnácti procent, by se dalo pro stavební záměr očekávat větší nadšení. Kromě výstupů velmi aktivního protestního hnutí však projekt zaznamenal striktně odmítavé reakce z mnoha stran, zejména od odborníků. Podle srbské Akademie architektury, která sdružuje profesionály včetně sedmnácti univerzitních profesorů, je plán nepřijatelný a porušuje ústavní článek o kulturním dědictví. Transparency Serbia věc komentuje takto: „Dosud jsme nezaznamenali žádného odborníka, který by se za projekt postavil, místo toho jsou mu advokáty anonymní postavy na příkaz struktur ze zahraničí.“ Bělehrad na vodě nebyl s odborníky předem konzultován, nebyla vyhlášena architektonická soutěž, město pro čtvrť Savamala nedodalo žádný regulační plán. Podle premiéra Aleksandara Vučiće se má začít stavět v létě.

Vtip shora

Mrakodrap a jeho okolí mají vzniknout blízko místa, kterým nedávno prošly stovky syrských uprchlíků. Na čas kempovali v blízkosti autobusového nádraží, po jejich táboře tu zbyla jen řada přenosných záchodů, arabské nápisy na stáncích dobrovolníků a uválená tráva. „Jen o kousek vedle se teď chystá příchod velmi odlišných arabských návštěvníků,“ píše Guardian.

03650111.jpeg

„Ve východní Evropě má výraz gentrifikace stále pozitivní konotace,“ dočtete se v jiném textu na webu britského deníku. „To, co se děje v Bělehradu, rozhodně není přirozený způsob, jak vylepšit okolí. Je to model řízený státem, tzv. hypergentrifikace shora dolů, jde o ještě horší proces, než známe z Hackney nebo Williamsburgu. Západní města si za gentrifikaci částečně mohou sama, protože jejich obyvatelé seděli na zadku, když se čtvrti začaly měnit. Je dnes jednoduché nadávat na hipstery, moc dalších možností už totiž lidé nemají. V Bělehradu je ale pořád šance něco změnit.“

„Nejde jenom o Bělehrad na vodě,“ dodává Dobrica Veselinović. „Chceme, aby se lidé víc zajímali o všechna rozhodnutí spojená s tím, jak se město bude rozvíjet, jak bude vypadat, jak se bude plánovat. Město, ve kterém žijete, má na vás vliv. Formuje vaši mentalitu.“

V současnosti má podle místních lidí na jejich mentalitu vliv pomalu plynoucí čas, tento bělehradský efekt je tu oblíbený. „Neznám žádné jiné místo na světě, kde je čas tak relativní,“ píše ve svém průvodci DJka Tijana Todorović. „Relativní a irelevantní. Lidi si dávají nekonečnou dávku kávy a večírky nikdy nekončí. Máte skoro pocit, že čas neplyne.“ Právě to by se ale s příchodem středovýchodní investice mohlo rychle změnit. „Doufám, že celý ten nápad s novým nábřežím je jenom nějaký vtip naší vlády,“ uzavírá Tijana.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.