Věštění budoucnosti z lógru a karet: Radio Wave se nevrátí na FM a v redakci přibude leguán
Dopíjím kafe, turka namletého nahrubo kvůli lógru, ze kterého budeme věštit budoucnost. Káva je hořká a kyselá, namletá zrnka se drží mezi zuby. Moje bezprostřední budoucnost po skončení natáčení je jasná – kartáček a pasta. Dál už nevidím. Věštkyně hrnek překlápí na talířek a chvíli čeká, než sedlina po okraji steče a vytvoří obrazce.
Chtěl jsem znát svou budoucnost, jestli se vyplní moje sny, nebo aspoň nenaplní noční můry. Kromě lógru jsem se zeptal také kyvadla a tarotových karet.
Sedlina vytváří obrazce v samotném šálku i na talířku, na který se po vypití lógr překlopil. Podle Julie Cinert, věštkyně z Prahy 9, je výklad z kávy starší a méně spolehlivá metoda. „Dříve, když lidé přišli na návštěvu, dali si kávu a po vypití se věštilo. Vy tady máte moře a delfína. Zřejmě pojedete k moři,“ vidí v sedlině Julie. Koncem léta se chystám do Spojených států, kamarád naplánoval návštěvu aquaparku. Já jsem se ji ale rozhodl vynechat. Cvičení zvířat pro zábavu považuji za nemorální. Možná tedy potkám delfína na volném moři, ale i tomu bych se raději vyhnul.
„Už to vidím lépe, máte tam nějaký domeček. Řekla bych, že se budete snažit koupit si chatu. Nebo něco na rekreaci. Bude to v přírodě, na kopci,“ nahlíží do mé vzdálenější budoucnosti Julie. Jednou bych chatu v přírodě opravdu chtěl mít, proč tedy ne. Julie dodává: „Když se koukneme na talíř, tak tu máte lunu. Měl byste se nyní řídit svými pocity.“ Stále mám pocit nevyčištěných zubů a nově strach z delfínů.
Sedlina z kávy se rozpíjí, a tak přecházíme ke kyvadlu. Julie vezme kyvadlo a drží ho nad zapálenou svíčkou ve starém vysílacím studiu Radia Wave. „Čistím ho, máte tu mnoho jiných signálů a energií, které by kyvadlo mohly plést. Reaguje na jemnou energii, na vlny. A vy tady na Radiu Wave děláte vlny hodně,“ dodává se smíchem. Zůstáváme u tématu rádia, ptám se, jestli se někdy stanice vrátí na FM frekvence. „Ne, ale je tu něco digitálního, počítače, digitální síť,“ předvídá již probíhající digitalizaci věštkyně.
Vracím se zpátky k osobnímu životu. Ptám se, jestli si někdy pořídím psa. Vím, že ano, až bude příhodná situace. „Ano, ale ne v dohledné době,“ předvídá Julie. Cítím úlevu i jisté zklamání. Rozhodl jsem se ji trochu vyzkoušet a ptám se, jestli budu mít leguána, kterého jsem nikdy nechtěl, Julii jsem ale řekl opak. „Ano, a to možná dříve,“ odpovídá Julie. Buď jsem zmátl vlny ve studiu svou malou lží, nebo mi osud pošle do cesty zeleného plaza.
V odlehčeném věštění pokračujeme, ptám se Julie, zda bych měl jíst méně. „Ne, rozhodně ne.“ Nedokážu se ubránit smíchu, prý mám jíst spíše častěji. Myslím, že bych tuhle otázku měl probrat ještě s někým jiným. Možná mi kyvadlo vrací vtip s leguánem. Kyvadlo se rozpohybuje ještě jednou a atmosféra ve studiu ztemní. To, když se zeptám, zda umřu spokojený. Julie je trochu zaskočená, nechá si potvrdit, zda mi dobře rozuměla. „Ano i ne. Myslím, že tak to má většina lidí. Bude vám něčeho líto, ale nebude to zásadní, bych řekla,“ uzavírá studiovou seanci Julie.
Druhým věštcem, kterého jsme vyhledali, byl Janek Šmejkal. Mimo věštění z tarotových karet provádí také šamanský servis. Navštívili jsme Janka ve starém domě v Praze na Malé Straně, samotný dům měl kouzlo, vůně z květinářství v přízemí se mísila s tabákem a vonnými tyčinkami. Nabídl nám čaj a během balení cigaret vysvětlil, jak tarotový výklad funguje, jak se k věštění a šamanství dostal, jak mu to změnilo život a přineslo mnoho odpovědnosti.
„Nejdříve uděláme keltský kříž, ukáže vaši přítomnost i náhled do budoucnosti,“ začíná vykládat Janek. Každé umístění karty má svůj význam. Jsou tu dvě křížící se linie. Jedna více hmotná, projevená a podvědomá. Dvě středové karty jsou hlavní vlivy, které na mě nyní působí. V mém případě se objevil rozpor, trojka pohárů – rozkoš, radost, která je v konfliktu s mečovou osmičkou. Ta znamená myšlenky.
Při Jankově rozboru jsem začal v hlavě analyzovat. Co ví, co a kde si o mně mohl zjistit? Do jeho věštění, které bylo více abstraktní, jsem si v duchu začal vkládat motivy z vlastního života. Chvílemi jsem měl pocit, že leží opravdu vyjevený v kartách na stole a že se na něj dívám z výšky. Bilancování, struktura, nadhled. To se podle mě ve věštírně dá najít. Po chvíli se obrazy začaly vyjasňovat a ukázala se jedna z mých možných budoucností.
„Karta blázen je trochu plandání, ale může být plodné. Vy si to začnete užívat. Pak je tu přerod do karty ďábla,“ čte budoucnost Janek. Trochu se vyděsím, ale spíš se cítím pobaveně. Přerod z blázna do ďábla mi nepřipadá neobvyklý, ani nepravděpodobný. „Ďábel je naprosto pozitivní karta, navzdory tomu, co se říká. Nicméně přichází ženský element, královna pohárů. V tématu vztahů jste vnitřně zraněný, trojka mečů je zranění z minulosti, zlomené srdce,“ pokračuje ve věštění Janek. Trochu se ve mně ale staré rány otevřely a ze zábavného věštění se stává vnitřní terapie.
Ke věštbám jsem zdrženlivý, ale myslím si, že věštění může na člověka mít nějaké pozitivní účinky. Pomůže nahlédnout život s odstupem, prostřednictvím nezaujaté osoby. Utřídíte si myšlenky. Pokud ale někdo chodí do věštírny pro zásadní životní rozhodnutí, které není schopen sám udělat, a navíc věštící mu otevřeně říká, co má dělat, pak to považuji za nezodpovědné. Na karty, kyvadla ani lógry nelze přenášet odpovědnost, svalovat vinu, chtít se dozvědět, co se skutečně stane. Myslím, že Janek to vidí podobně.
„Nejsem pověrčivý. Černé kočky zbožňuju, jednu mám doma. Chodí mi přes cestu pořád, a nic se neděje. Budoucnost tak či onak tvoříme. Když se člověk dívá do karet, vidí potenciál toho nejpravděpodobnějšího. Někdy jsou tam výhybky,“ vysvětluje svoje pojetí věštění Janek. Ještě dodává, že nerad ukazuje výjevy třeba na deset let dopředu. „Jsem radši, když se mě lidé ptají, co mohou udělat pro to, aby to za deset let bylo tak, jak chtějí.“
Věštění se v Česku stalo obchodem i zábavou. V nočním televizním vysílání najdete pořadů, které obchodují s budoucností, hned několik. Telefonické konzultace jsou samozřejmě zpoplatněné. Noční ezo relace dokonce zrodily celebrity jako Jolandu nebo Vlastu Plamínka. V internetových databázích a poradnách není o kontakty na věštkyně a věštce také nouze, vykládá se i po Skypeu. Někteří se vykládáním živí, jiní si přivydělávají. Žijeme v prostředí přehlceném informacemi a pravda je stále více pružnější pojem. Proto asi lidé dají někdy přednost kartám před psychologií. Nebo zajdou zkoumat mlhavou budoucnost jako já spíš ze zvědavosti a z legrace.
