Výběr z médií: Rasismus ve spropitném, jak moc se Francouzi cítí být Francouzi & další
Náš výběr zajímavostí pro tento týden si všímá potomků francouzských přistěhovalců, kteří marně hledají svoji identitu. Dozvíte se, že i zvyk dávat spropitné může mít rasistické kořeny, alespoň ve Spojených státech. Změny klimatu mohou v budoucnu vážně ohrozit i výrobu elektrické energie. A na závěr rozhovor s fotbalovými whistleblowery, kteří se snaží rozkrýt netransparentní prostředí nejpopulárnější hry na světě.
Rasistické kořeny amerického systému spropitného. Ani po zrušení otroctví se Afroameričanům neplatila mzda
Badatelka a aktivistka Sara Jayaraman ukazuje, že americký systém mezd a spropitného má rasistické kořeny. Během 19. století totiž Američané spropitné vnímali jako nedemokratický aristokratický zvyk, který z číšníků dělá sluhy. Aristokratický zvyk ale přišel vhod po zrušení otroctví. Tam, kde to bylo možné, se bílí zaměstnavatelé rozhodli černým zaměstnancům, kteří byli ještě nedávno otroky, nic neplatit a nechali finanční odměnu na hostech. Rasistická představa o spropitném přetrvávala ještě na začátku 20. století. Například jeden jižanský novinář v roce 1902 o své cestě do severních států napsal: „Černoši si samozřejmě dýška berou a také to od nich očekávám – je to koneckonců důkaz jejich méněcennosti. Ale kdybych měl dávat spropitné bělochovi, cítil bych se při tom trapně.“
Jak je vidět na současné výši minimální mzdy, s důsledky rasismu se Spojené státy potýkají dodnes. Navíc stále platí, že v sektorech, kde se dává spropitné, pracují hlavně členky a členové etnických menšin. Oproti začátku 20. století se ale vesměs jedná o ženy. V amerických restauracích se na rozdíl od Evropy očekává, že hosté dají obsluze automaticky dýško ve výši 15–20 %. Se spropitným se totiž počítá jako s částí mzdy.
Fotbal Leaks zveřejňují tajné informace z fotbalu, chtějí jej očistit
Možná jste zaznamenali, že skupina fotbalových fanoušků a hackerů už více než měsíc zveřejňuje tajné informace ze světa fotbalu. Týká se to tajných smluv, dodatků, ale i platů hvězdných hráčů. Německý týdeník Spiegel přinesl rozhovor s jedním z těchto whistleblowerů. Whistlebloweři pochází z Portugalska a podle svých slov mají zhruba 500 gigabytů dokumentů, které postupně zveřejňují na svém webu. Zdůrazňují, že fotbalový byznys je neuvěřitelně netransparentní a je rájem pro korupci a daňové úniky. Zveřejňování informací proto může vytvořit na tyto praktiky tlak. Asi největší kontroverze způsobilo zveřejnění smluv hvězdných hráčů, jako jsou Gareth Bale nebo Mesut Özil. Whistlebloweři se ale brání, že každá smlouva vypráví svůj příspěvek a něco odhaluje. Je pravda, že i ti nejhvězdnější hráči typu Messiho nebo Neymara už stáli před soudem za krácení daní.
Francouzský dokument o mladých lidech z rodin přistěhovalců, kteří se necítí být Francouzi
Minulý týden francouzská veřejnoprávní televize odvysílala dokument o mladých Francouzích a Francouzkách z jednoho učňáku. Dokument se natáčel mezi lety 2010 a 2015 a vystupují v něm hlavně mladí přistěhovaleckého původu, tedy lidé, kteří se narodili a vyrostli ve Francii, ale jejich rodiče nebo prarodiče se tam přistěhovali odjinud, nejčastěji z bývalých francouzských kolonií. Dokument následně rozebírala i další francouzská média (např. tady a tady), protože jasně ukázal, že mnoho mladých má sice francouzské občanství, ale za Francouze se přitom nepovažuje.
Mnozí černí a arabští mladí francouzskou identitu nepřijímají hlavně kvůli rasismu, který každodenně zakouší. Například jedna černá dívka v dokumentu uvádí, že ji nevzali na stáž, zatímco její bílou kamarádku ze stejné čtvrti ano. Mladí tedy mají pocit, že je francouzská společnost odmítá, a tak ji odmítají na oplátku. Přitom ale zvnitřňují negativní obrazy francouzského Araba a černocha, takže o těchto skupinách, do kterých sami patří, mluví jako o budižkničemech, zlodějích a kriminálnících. Zvnitřnění rasistické logiky pak potvrdila dívka, která jako jedna z mála uvedla, že se cítí být Francouzkou. Když se jí dokumentaristé ptali, proč tomu tak je, odpověděla, že i když je černá, tak uvnitř své hlavy je bílá. Dokument se také věnoval otázkám náboženství, antisemitismu, radikálního islamismu a roli školy ve francouzské společnosti.
Změna klimatu ohrožuje výrobu elektřiny. Některé elektrárny kvůli suchu zastavují výrobu
Podle nizozemských vědců nám v budoucnu hrozí velké problémy s výrobou elektřiny v důsledku klimatické změny. Největší problém spočívá v klesající hladině vody především v letních měsících. Nedostatek vody se netýká pouze vodních elektráren, ale také tepelných a jaderných, ty totiž potřebují vodu na ochlazování. Studie se opírá o data sebraná z 26 000 elektráren po celém světě. Výkon elektráren by podle ní mohl v letech 2040 až 2069 poklesnout v celosvětovém měřítku až o 60 %. Mezi nejvážněji ohrožené oblasti patří vedle Spojených států či jihovýchodní Asie také střední a jižní Evropa. První problémy se zde přitom projevují již dnes. Jak připomíná ekoserver Memza, podle Energetického úřadu byla v srpnu minulého roku celková výroba elektrické energie z vodních elektráren o 34 % nižší než předchozí rok. Příčinou bylo právě sucho. V sousedním Polsku museli z důvodu nedostatku chladicí vody zastavit i některé své tepelné elektrárny.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
