Vysílání z Ostravy: Mísí se tu kultura s industriálem

Malíř a pedagog Jiří Surůvka se věnuje performanci od poloviny 80. let. V roce 1984 založil hudební skupinu Vzhůru do dolů. Byla to také doba, kdy v Ostravě začínala umělecká produkce. „Slovo performer se tu považuje za pejorativní označení. Něco jako kretén. Dělám performance, protože to sdělení si může publikum hned odebrat, mám okamžitě výsledky a dostanu okamžitě po hubě,“ řekl v ostravském studiu výtvarník Surůvka. Hodně mladých lidí z Ostravy odchází, Jiří Surůvka však zůstal svému rodnému městu věrný. „Když člověk sleduje život v Ostravě, má celkem velký přehled o opravdovém žití. Třeba v Praze se lidé hodně pomlouvají. Tady si to říkají z očí do očí. Život je tu sice krušný, ale má určitou sociální poetiku,“ říká Jiří Surůvka a zároveň dodává, že se právě svými performancemi snaží Ostravu kultivovat, a proto zde zůstal.

Loni se v Divadle Petra Bezruče udála velká změna. Divadlo má nového uměleckého šéfa – Štěpána Pácla. V jakém postavení se DPB a obecně ostravská divadelní scéna dnes nachází? „Vždycky se zde dělalo dobré divadlo. Na to, že Ostrava není tak velká, by se dalo říct, že je to určitě divadelní město. Hodně se zde tlačí práce s hercem, což je specifické,“ říká hlavní dramaturgyně Divadla Petra Bezruče Daniela Jirmanová. Povídali jsme si také o úspěšném představení Petrolejové lampy v režii Martina Františáka, které mělo premiéru v únoru, a neopomněli jsme ani úspěchy ostravských herců. Řeč přišla také na ostravský divadelní festival Dream Factory (proběhne 6.–8. června). Začínal jako komorní akce, dnes je festival poměrně velký. „Vždycky mi vadilo, že v Ostravě nemáme inscenace, které dostávají Radoky a jiné ceny. Dost jsem záviděl ostatním městům jejich divadelní festivaly a představení, proto jsem chtěl něco podobného přivést i sem. Hlavní specifikum Dream Factory je industriál, v tom je celá akce originální. Byli jsme první vlaštovkou, která důl Hlubina obydlela, a od té doby se tam každoročně vracíme,“ řekl Radiu Wave ředitel festivalu Dream Factory Tomáš Suchánek. Více o letošním festivalu Dream Factory Ostrava najdete tady.

Daniela Jirmanová a Tomáš Suchánek z Divadla Petra Bezruče|foto: Anna Bednářová

Dalším hostem v našem speciálním vysílání byl koordinátor a dramaturg projektu PROVOZ Hlubina David Mírek, který provozuje občanské sdružení Hlásím se k továrně. Hlavním cílem je oživit Národní kulturní památku Důl Hlubina. Vzniká zde jedinečná, industriální kreativní čtvrť. „Pravidelné akce tu máme od roku 2010. Děláme koncerty, workshopy a divadla. Rezidenty jsou také výtvarníci a hudebníci. Je toho opravdu hodně. Největší akce před létem bude výstava Diplomky,“ říká k programu dolu Hlubina David Mírek. Podrobnosti k programu PROVOZu Hlubina si přečtěte tady.

Občanský aktivista Kumar Vishwanathan pochází z Indie, ale nakonec zakotvil kvůli lásce a své ženě právě v Ostravě. Spoluzaložil tu sdružení Vzájemné soužití, které vzniklo po povodních v roce 1997, kdy bylo ve městě velké napětí. V čem spočívají největší problémy s romskou komunitou v Ostravě? „V poslední době začínají být Romové jenom zástěrkou opravdových problémů. Romové nechtějí být opečováváni a nechtějí, aby jim každý říkal, jak chytit rybu. Oni to umí, ale nemají přístup k vodě. Čím více se Romové zapojí do fungování občanské společnosti, tím bude jejich situace lepší,“ popsal obrazně situaci romské třicetitisícové menšiny v Ostravě pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan. Řeč byla také o projektu Vesnička soužití nebo boji proti lichvě.

Na dokreslení obrázku si teď po živém rozhovoru s Kumarem Vishwanathanem poslechněte ještě krátký rozhovor s ředitelkou neziskové organizace Společně – Jekhetane Helenou Balabánovou. Se ženou, která se sociální práci ve vyloučených lokalitách věnuje už dvacet let, natáčela v Ostravě Táňa Zabloudilová a jejich rozhovor se týkal toho, jak konkrétně vypadá mapa vyloučených částí Ostravy a jak se daří je integrovat. Ve městě, kde loni v srpnu přišlo na protiromské pochody na osm stovek lidí, je snaha začlenit sociálně slabší momentálně podporovaná programem Sociální inkluze.