Vysílání z terapeutické komunity Karlov

Ti, kteří nezůstanou jenom u představ a najdou v sobě odvahu přejít k činům, před sebou mají několikaproudou dálnici a na jednom z odpočívadel pak třeba i pobyt v terapeutické komunitě Karlov. Tu provozuje občanské sdružení Sananim a v putování směrem z drogové závislosti se tu snaží pomoct dvěma specifickým skupinám. Jak zvládají tuto cestu plnou objížděk, nadjezdů a zpomalovacích pruhů drogově závislí mladiství a matky s dětmi, si můžete poslechnout v záznamu další páteční Odpolední session – z terapeutické komunity Karlov.

Terapeutická komunita se nachází v prostředí barokního zámečku Karlov. Budova zámečku je před rekonstrukcí, ostatní přilehlé budovy se postupně opravují. Slouží zejména terapeutickým účelům, od chovu zvířat po různé dílny, také jako ubytování nebo společenská místnost. Obě skupiny klientů vyžadují odlišný přístup, ale i ten funguje v rámci jedné komunity. Kromě práce na vlastních projektech chodí klienti pomáhat třeba do nedaleké drůbežárny. Jaké jsou fáze při léčení klientů? Kolik jich odpadne během léčby? Jak vypadá tzv. detox, který předchází celé léčbě? Vše podstatné se dozvíte v rozhovoru s ředitelem terapeutické komunity Karlov Petrem Váchou a výkonným ředitelem občanského sdružení Sananim Jiřím Richterem.

|foto: Radio Wave

Ve čtrnácti letech poprvé zkusil trávu. Jen tak z frajeřiny, prostě se nechtěl shodit před kamarádama. Jenže tráva časem nestačila. K jointu se tak přidala extáze, LSD, kokain a nakonec i pervitin. Jak se poprat s chutí na drogy, to se teď učí v karlovské komunitě Petr. Jak se cítil, když do komunity přišel? Jaké je to zkoušet se odrazit ode dna ? Podaří se mu odolat?
Poslechněte si příběh klienta Petra

Tomáš je v Karlově teprve měsíc. S trávou začal ve třinácti, a tak si po pár letech ráno bez jointa nedokázal už vůbec představit. Na střední škole se seznámil s dalšími drogami. Dnes říká, že konopí by rozhodně nelegalizoval. Co bylo impulsem, aby se rozhodl se svojí závislostí skončit? Jak mu bylo na detoxu?
Tohle je příběh Tomáše

Petře je dvacet devět let. Kromě dvouleté pauzy, kdy dokázala abstinovat, byla posledních patnáct let „sjetá“. Vše změnilo těhotenství. Ze dne na den přešla s heroinu na metadonovou substituci a teď se z pasti drog, už kvůli svému osmiměsíčnímu synkovi, snaží dostat definitivně. Věří, že to dokáže. Dalším krokem má být dokončení střední školy.

Přesně deset let strávila Martina ve společnosti pervitinu. Tento mejdan ji mimo jiné stál dvě děti, které skončily v pěstounské péči. Z jiné komunity ji vyhodili za vztah, díky kterému má desetiměsíčního Tomáška. Je rok a půl „čistá“ a o svoje třetí dítě už nechce přijít. Hodlá skončit s drogami a v komunitě to dotáhnout k „rituálu“. Co ji čeká pak?
Více v rozhovoru s klientkou Martinou

Léčba je důležitá nejen pro samotné klienty. Chrání také veřejnost, a to zejména před souvisejícími riziky. Lidé závislí na drogách mají velmi blízko ke krádežím nebo k prostituci, což jsou činnosti, prostřednictvím kterých si na drogy také vydělávají. Není pravda, že za vše si mohou klienti sami. Příčiny jsou mnohdy jinde. Kde?

Terapeutická komunita má svůj denní režim. Vše začíná ranním budíčkem. Klient ve druhé fázi se pak stará např. o hospodářská zvířata. Kromě všedních povinností čekají na klienty také terapie, což je vůbec jedna z hlavní náplně pobytu. Jaké terapie klientům pomáhají? Spolupracuje s komunitou také rodina? Co je to „černá listina flákačů“, která zdobí tamější nástěnku?

Klienti, kteří odcházejí z komunity, nejsou ještě u samotného konce své cesty za „abstinencí.“. Z komunity totiž většinou míří do centra následné péče, kde klienty čeká další práce na svém návratu do běžného života. Je ale spousta věcí, které pak klient musí zvládnout už jen sám. Tím nejdůležitějším je vlastní rozhodnutí a vlastní motivace, říká ředitel Terapeutické komunity Karlov Petr Vácha.