Z komunistické minulosti se stalo politikum, říkají bývalí disidenti
„Nepředstavoval jsem si, že společnost tak materiálně zhrubne. Peníze, peníze, peníze. A potom daleko vzadu až všechno ostatní,“ popisuje bývalý disident Petr Placák, v čem se jeho představy o budoucnosti České republiky, které měl počátkem 90. let, rozchází s dnešní realitou.
„Myslel jsem si, že v tomhle stavu bude česká společnost tak pět let, než se nasytí konzumem, a potom že se lidi začnou víc zajímat o kulturu a ideje. Teď uplynulo 25 let od revoluce a přijde mi, že konzum a egoismus bez solidarity tady dominují víc než kdy dřív,“ říká organizátor řady protirežimních demonstrací Petr Placák.
Signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanského fóra Václav Žák si myslí, že dnešní malé povědomí některých mladých lidí o událostech v roce 1989 a o době normalizace je částečně způsobeno i tím, že historii zatím nikdo nedokázal poutavě zpracovat tak, aby se o ni začala zajímat i širší veřejnost: „Pokud se zpracování minulosti odehrává na úrovni seriálu typu Vyprávěj, tak prohospodařujeme šanci ji přiblížit těm, kteří tu dobu sami nezažili. Asi je potřeba ještě větší časový odstup, aby se díla, která to dokážou, začala natáčet a psát.“
Názor na události 17. listopadu 1989 i na to, jak se dnes žije v Česku, jsme zjišťovali i u mladých studentů. Odkud vlastně čerpají informace o Sametové revoluci, zajímají se o ni? A budou 17. listopad slavit? Na to jsme se ptali v anketě.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
