Zkuste přežít doma: česká humanitární pomoc v Aleppu se snaží ulehčit místním život během války
Syrská občanská válka nepolevuje a Česká republika proto na humanitární pomoc uvolní dalších čtyřicet milionů korun do konce letošního roku. Za materiální a finanční injekcí stojí pragmatismus – je pak pravděpodobnější, že do Evropy přijde méně uprchlíků.
Aleppo bývalo prosperující město s dobrou polohou. V roce 2005 mělo skoro dva a půl milionu obyvatel, ale dnes kvůli občanské válce trvající pět let jich tam zůstal milion. Těmto lidem se Česká republika skrze humanitární pomoc snaží usnadnit život ve zničeném městě, na které každý den padají barelové bomby, nefunguje v něm elektřina a neteče voda.
„Česká republika se v rámci humanitární pomoci zaměřuje na zdrojové země migrace a snaží se směřovat finanční prostředky tam, odkud migranti putují do Evropy. Je to pro nás nástroj, abychom mírnili migrační vlnu a stejně tak abychom se snažili vytvořit důstojné podmínky pro lidi, kteří žijí v místě konfliktu,“ říká mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová.
Česko poskytuje pomoc v souvislosti s konfliktem v Sýrii průběžně od roku 2012. Letos Ministerstvo zahraničních věcí z humanitárního rozpočtu podpořilo čtyři celoroční dotační projekty za celkem deset milionů korun, které jsou zaměřeny jak na vnitřně vysídlené obyvatelstvo uvnitř Sýrie, tak na syrské uprchlíky v Jordánsku. Tyto programy se soustředí i na Aleppo, kde působí organizace Člověk v tísni, která se z nebezpečného města později přesunula do vedlejší provincie Idlib, kde provozuje dvě kanceláře. „Řídíme z nich programy v oblasti dodávek jídla zhruba pro dvě stě tisíc lidí. Dodáváme balíčky s jídlem, zaměstnáváme několik tisíc lidí formou veřejných prací, poskytujeme potravinové lístky, a to z toho důvodu, abychom stimulovali to, co zůstalo z kapacit místní produkce a obchodníků. Rovněž podporujeme školství, to znamená, že zhruba ve dvaceti školách zajišťujeme chod škol samotných, ale pomáháme školám v tréninku, aby byly schopné pracovat s obětmi války,“ říká vedoucí misí Tomáš Kocián.
Kromě Člověka v tísni působí v Sýrii ještě dalších pět českých neziskových organizací: ADRA, Care ČR, Český červený kříž, Charita ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Vzhledem ke zhoršující se situaci v Sýrii schválila na konci června vláda mimořádné prostředky pro Sýrii na dalších pět let, z toho čtyřicet milionů uvolní do konce letošního roku. Neziskové organizace si tak mohou rozdělit dalších dvacet pět milionů, které jsou určeny na potraviny, vodu, léky, přístřeší a ochranu konfliktem postiženého obyvatelstva v Sýrii.
Do nového dotačního řízení, které stále běží, se přihlásila i Diakonie Českobratrské církve evangelické. „Ministerstvo zahraničních věcí vyhlásilo granty přímo v Sýrii a to bereme jako reakci na výroky, že je potřeba pomáhat tam, odkud uprchlíci přicházejí, a jsme za tuto reakci rádi. Jako Diakonie zvažujeme možnosti, že bychom měli přímo v Sýrii našeho člověka, nyní spolupracujeme s místními obyvateli. Pomáháme lidem hlavně s hygienou. V táborech je to problém, rozšiřují se pak choroby a tomu chceme předcházet,“ popisuje Michaela Stachová ze Střediska humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE, které vzniklo v roce 2011.
Ministerstvo zahraničí připravuje s rezortem obrany další dodávku materiální zdravotnické pomoci v hodnotě pět milionů korun. Kromě pomoci z fondů několika rezortů začalo Česko loni přispívat do Svěřeneckého fondu EU pro Sýrii, kam zaplatilo zatím 146 milionů korun. Letos v únoru se v Londýně konala dárcovská konference pro Sýrii, na které se země dohodly na největší finanční pomoci vůbec – celkem do zdevastovaného regionu poputuje šest miliard dolarů. Česká republika slíbila 170 milionů. „Tuto částku už jsme překročili,“ upozorňuje Valentová.
„Myslím, že Česká republika si z pohledu Visegrádu nebo střední Evropy nestojí špatně, v poslední době byl rozpočet navýšen, ale srovnávat ho například s bohatým rozpočtem Rakouska je zavádějící. Finance, které jdou z České republiky, jsou v tom větším celku kapkou v moři, ale odpovídá to síle ekonomiky a možnostem, takže bych nebyl úplně skeptický,“ hodnotí situaci Kocián. Pro srovnání, Slovensko poskytuje humanitární pomoc v hodnotě 16 milionů korun.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
