Apple vs. FBI: je technologický gigant skutečně ochráncem soukromí?
Americké úřady žádají Apple o asistenci s odemčením iPhonu Syeda Farooka, jednoho z teroristů, který má na svědomí útok v kalifornském San Bernardinu na sklonku minulého roku. Apple však pomoc odmítá s tím, že by tímto krokem ohrozil soukromí všech svých zákazníků. Staví se Apple opravdu důsledně za soukromí svých uživatelů, nebo se pouze snaží zabodovat u veřejnosti rádoby odvážným postojem?
iPhone Syeda Farooka je podle všeho chráněn číselným kódem a má aktivovanou funkci Erase Data, která po 10 neúspěšných pokusech o odemčení vymaže veškerá data z telefonu. Útočníkův telefon je model 5C, a proto neobsahuje enkrypci, kterou Apple uvedl v roce 2014, která znemožňuje odemčení i ze strany samotného Applu (i když i to je sporné tvrzení). Soudkyně Shari Pym proto nařídila Applu, aby pomohl funkci Erase Data vypnout a usnadnil FBI odemknutí telefonu.
Výkonný ředitel Applu Tim Cook zareagoval v otevřeném dopise, ve kterém soudní nařízení razantně odmítá. V něm tvrdí, že nehledě na opatrnou formulaci požadavku FBI chce federální úřad po Applu, aby vytvořil speciální verzi iOS operačního systému s takzvanými zadními vrátky, která umožní dostat se k zamčeným informacím. Jakkoliv FBI tvrdí, že to použijí jen na telefon Syeda Farooka, nic takového podle Tima Cooka skutečně nemohou zaručit. Cookův otevřený dopis na Twitteru podpořil například i výkonný ředitel Googlu.
„Neexistuje precedent pro to, aby byla jakákoliv americká společnost nucena vystavit své zákazníky většímu riziku útoku,“ píše Cook ve svém prohlášení. Možná by se měl ale lépe podívat na minulost firmy, kterou vede. Od roku 2008 pomohl Apple federálním úřadům v USA dostat se do celkem 70 svých zařízení. Tolik ke Cookově tvrzení o absenci precedentu.
Bez poskvrny není v žádném případě ani vztah Applu k soukromí svých zákazníků v jiných zemích, přičemž nejzářnějším příkladem je Čína. Apple údajně poskytl přístup ke svým zařízením čínským úřadům a umožnil jim provést na nich bezpečnostní kontroly. Jak poznamenává Joon Ian Wong, píšící pro server Quartz, jestli Apple umožnil čínským úřadům nahlédnout do zdrojového kódu, mohl jim tak nepřímo usnadnit odhalení slabin v zabezpečení. Na rozdíl od svých hlasitých prohlášení ve Spojených státech Apple odmítl dohody s čínskými úřady komentovat.
Většina bezpečnostních expertů se shoduje na tom, že vpašování zadních vrátek do softwaru je špatný nápad s vysokým rizikem zneužití. Jen málokdo se také staví za praxi masového sledování bez soudních příkazů, u kterého je kromě zneužití problémem i netransparentnost. To však není případ soudního příkazu k umožnění odemčení jednoho konkrétního telefonu. Vzhledem k poskvrněné reputaci amerických úřadů ve vztahu k sledování a soukromí je určitě na místě mít se na pozoru. Apple by měl vyžadovat záruky, že odemčení telefonu bude mít pevně ve vlastních rukou, a tudíž jejich postup nebudou moci úřady v budoucnu zneužít. Pokud by této podmínce bylo vyhověno, mohl by být případ Farookova telefonu takřka učebnicovým příkladem správného postupu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.