Bitcoin zažívá krizi, která ho může zaškrtit
Ve svém článku z konce minulého týdne prohlásil významný vývojář bitcoinu Mike Hearn, že tento měnový experiment selhal kvůli hluboce zakořeněným problémům. Není to zdaleka poprvé, kdy někdo vyhlašuje smrt bitcoinu, podle počtů Elizabeth Stark, která o bitcoinu učila na Yale a Stanfordu, je to už po 89. Nicméně málokdy to s takovou vervou tvrdil někdo s bitcoinem tak spjatý jako právě bývalý zaměstnanec Googlu Mike Hearn, který v prosinci dokonce prodal veškeré své bitcoiny.
„Bitcoin selhal, protože jeho komunita selhala. Z toho, co měla být nová, decentralizovaná měna, která postrádala ‚systémově důležité instituce‘ a princip ‚too big to fail‘, se stalo něco ještě daleko horšího: systém zcela ovládaný pouhou hrstkou lidí,“ píše Mike Hearn v úvodu svého nekrologu bitcoinu. Realita ideálu decentralizace rozhodně není tak růžová, jak by si mnozí představovali. Ano, bitcoiny může sice těžit každý, to však zdaleka neznamená, že se na jeho budoucnosti podílí jednotliví uživatelé rovným dílem. Osud bitcoinu neovládá demokratická většina jeho uživatelů, ale těžící uživatelé, kteří ovládají nadpoloviční většinu výpočetního výkonu, používaného na těžbu (tedy zjednodušeně v bitcoinové hantýrce verifikaci transakcí). Problém je, že nároky na těžbu se postupně zvyšují a pro řadového uživatele má smysl těžit v podstatě už jen ve spolcích (mining pool), které jsou opět centrálně ovládány. Jakákoliv reforma tak v podstatě není možná.
Nedemokratičnost bitcoinového ekosystému se Mike Hearn společně s Gavinem Andresenem z Bitcoin Foundation snaží změnit pomocí nového standardu bitcoinu s podtitulem XT. Jádro konfliktu podle nich totiž vězí mimo jiné ve velikosti blocků, které jsou schopné bitcoiny zpracovávat. Na jejich maximální velikost byl od počátku tvůrcem bitcoinu, tajemným Satoši Nakamotem, nastaven umělý limit. S rozmachem bitcoinu však tento limit přestává stačit, omezuje rychlost zpracování transakcí, což pochopitelně zvyšuje nejrůznější poplatky, ale především ohrožuje spolehlivost celého systému. Bitcoin XT měl právě toto napravit tím, že by povolil větší blocky. To podle všeho od počátku plánoval i samotný Nakamoto, který už se však v bitcoinu neangažuje.
Hearn a Andresen vytvořili svůj update bitcoin XT tak, aby jednotliví uživatelé tím, že ho začnou používat, v podstatě hlasovali o tom, že chtějí navýšení limitu na maximální velikost blocků. V momentě, kdy by tuto verzi začalo používat víc než 75 procent uživatelů, automaticky by došlo k prolomení limitu. To se však setkalo s odporem klíčových postav bitcoinové scény, a dokonce došlo k DoS útokům na uživatele bitcoinu XT. Hearn ve svém článku uvádí jako příklad administrátora serveru bitcoin.org, který postupně začal cenzurovat jakékoliv zmínky o bitcoinu XT na svých serverech. Ke konceptu bitcoinu XT mimo jiné prohlásil, že jedna ze skvělých věcí na bitcoinech je to, že nejsou demokratické.
Hearnův článek způsobil na bitcoinové scéně velkou bouři. Samotný autor byl pochopitelně okamžitě nařčen z nevyváženosti, a dokonce z konspirace, že hodlá společně se svým novým zaměstnavatelem, firmou R3, startovat vlastní kryptoměnu. To však sám Hearn i R3 záhy vyvrátili.
Případný pád bitcoinu rozhodně neznamená, že koncept kryptoměn jako takový je mrtvý. Varovných signálů, že jádro komunity okolo bitcoinu je prohnilé, bylo za posledních několik let přehršel. Jestli tato větev kvůli svým vnitřním rozporům odumře, budoucnosti kryptoměn to v dlouhém horizontu může spíš prospět. Otázkou spíš je, kolik škody na jejich reputaci může napáchat protahovaný pád bitcoinu.
