Británie legalizuje sledovací praktiky jako z dokumentů vynesených Snowdenem

„Je to ta nejextrémnější datová kontrola, jakou kdy západní demokracie viděla,“ glosoval rafitikaci Zákona o vyšetřovacích pravomocech (oficiálně Investigatory Powers Bill) Edward Snowden – a jeho rozčarování je na místě. Nedávno schválená legislativní úprava v Británii legalizuje řadu aktivit, které americké služby tajně prováděly už řadu let – veřejnosti je odhalil až známý whistleblower, který se stále schovává v Rusku. Poskytovatelé internetového připojení budou muset po dobu jednoho roku uchovávat data o navštívených doménách (jako je např. rozhlas.cz nebo google.com) u každého britského občana, tyto informace budou dokonce dostupné v národním registru. Přístup do databáze bude mít skoro 50 policejních útvarů a vládních oddělení a budou v něm moci vyhledávat bez soudního příkazu, jen na povolení pověřeného policejního důstojníka. Vláda bude mimo to sbírat i metadata o telefonních hovorech a záznamy o používaných mobilních aplikacích.

Legalizace se dočkají hackovací praktiky tajných služeb, které budou moci od vstoupení zákona v platnost nabourávat zařízení jednotlivců i velkých skupin. Hromadně prolamovat počítače a telefony pak bude moct ústředí britské rozvědky GCHQ jen u zahraničních cílů a v obou případech bude potřeba povolení soudu i vlády – jenže dávat další pravomoci tajné službě, která v minulosti sbírala fotografie z webkamer uživatelů Yahoo, není zrovna uklidňující. Pro leckoho znepokojivá je i klauzule, podle které může vláda od soukromých technologických firem požadovat, aby rozšifrovaly zabezpečený obsah, „pokud to bude potřeba“. Podle odborníků citovaných magazínem The Verge mohou být ohrožené velké firmy, které mají ve Velké Británii rozsáhlé majetky.

sledování - dohled - kamery - wikileaks - Assange |foto: CC BY 2.0

Zákon přichází v době, která digitálnímu soukromí skutečně moc nepřeje. Podle Evropské rady je celoplošné sledování nebezpečím pro lidská práva, Donald Trump brzy převezme dohledový aparát, na kterém se toho od dob Snowdenových odhalení nic moc nezměnilo, a přestože to všichni dobře víme, stále svěřujeme svoje data společnostem, které s nimi nakládají přinejmenším povážlivě. Kromě nepříjemného pocitu ztráty kontroly nad důvěrnými údaji se ale můžeme bát i jiných věcí. Sloupek na webu The Guardian upozorňuje na možná omezení akademické svobody, protože studium kontroverzních témat, jako jsou hackitivismus nebo terorismus, bude pod novým britským zákonem snadno vysledovatelné.

Problém je i to, že zdánlivě nevinná data se mohou v nesprávných rukou stát nebezpečnou zbraní. Tak trochu rasistická britská městská policie díky nim může dostat další důvody, proč lustrovat černošské spoluobčany, a případný autoritář dostane do rukou nástroj pro pohodlné potírání opozice. Strach z toho, že Velká Británie zmiňovaným zákonem inspiruje i jiné velmoci, je tak docela na místě. Třeba i kvůli právě projednávané novele zákona o vojenském zpravodajství v Poslanecké sněmovně, která může podobné praktiky zavést i u nás.