Děrné štítky: Další fronta boje s depresí možná bude digitální

9. listopad 2016

O velkém potenciálu nových technologií pro využití ve zdravotnictví se tak nějak obecně ví. Kromě v principu snadného sledování životních funkcí, sbírání dat o tepu a dalších věcech nás ale možná čeká velká změna i v psychiatrii. Nové nástroje, aplikace a využití virtuální reality totiž slibují efektivnější léčbu třeba úzkostných poruch nebo depresí.

Docela dlouho už si lidé léčící se z duševních nemocí mohou do mobilů instalovat různé podpůrné aplikace. Některé umožňují zaznamenávat z diagnostických důvodů výkyvy nálad, jiné nabízí velmi zjednodušené formy terapií pro zvládání úzkostí a traumat. Americká asociace pro úzkostné poruchy a depresi (ADAA) udržuje jejich seznam včetně údajů o efektivitě a podloženosti vědeckými výzkumy. Třeba v aplikaci What’s my M3 můžete vyplněním dotazníku rychle zjistit, jestli třeba nějakou poruchou nálady netrpíte, a aplikace MoodKit vám zase nabídne základní metody kognitivně-behaviorální terapie. Jak ale ve svém loňském článku upozorňuje časopis Wired, vybírejte pečlivě – používání nefunkčních aplikací může vést až ke ztrátě důvěry v klasickou terapii nebo k přehnané starostlivosti.

Jinou cestou se vydala londýnská společnost BfB labs. Ta vyvinula hru Champions of Shenga, k níž potřebujete nejen tablet nebo chytrý telefon, ale spolu s hrou dostanete měřič variability srdeční frekvence, která je tím vyšší, čím je hráč uvolněnější. Pro úspěch v karetních Champions totiž musíte pravidelně a soustředěně dýchat, přičemž právě to pomáhá odbourávat stres a úzkost. Hrou by se k tomu mohlo podařit přinutit především děti, které by jinak 20 minut sedět nevydržely – a aktraktivní souboj mocných kouzelníků se tak zdá jako ideální nástroj. Klinická studie s náhodným vzorkem dopadla slibně a tým nyní vybírá peníze na crowdfundingovém portálu Indiegogo. Hra Champions of Shenga by tak, pokud se to povede, mohla začít pomáhat už v dubnu příštího roku.

Velký potenciál se ale dost možná skrývá ve virtuální realitě, která je konečně levná a dostatečně uvěřitelná. Přímo se nabízí využití pro expoziční terapii při léčbě lidí s těžkými fóbiemi, ve vývoji jsou i armádami financované speciální VR systémy pro – velmi zjednodušeně řečeno – rozmazávání vzpomínek pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou. Vznikají tak firmy, jako je nizozemská CleVR, která vyvíjí systémy pro vystavování specifickým strachům, ať už z výšek, nebo sociálních situací. Pokud se navíc spojí virtuální realita s umělou inteligencí, můžeme se do pár let dočkat virtuálních terapeutů nebo psychiatrických sezení na dálku, což může třeba pro obyvatele zemí, kde se na návštěvu psychologů stojí fronty, být velké vysvobození.

Čtěte také

Bude samozřejmě potřeba provést ještě velké množství testů, studií a výzkumů, aby se výše zmiňované nástroje staly součástí běžné praxe. Některé z nich pravděpodobně selžou, jiné nám už za pár let nabídne náš psycholog. Ale dávají tušit, že takové VR nakonec třeba vůbec nepřinese revoluci do herního průmyslu, ale místo toho bude zachraňovat životy. Nemusí to totiž trvat tak dlouho, než virtuální terapeut rozmluví prvnímu člověku sebevraždu.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka