Děrné štítky: Dokument zaměstnance Googlu ukazuje, že na ajťačky jsme si pořád nezvykli
Uniklý dokument dnes už bývalého zaměstnance Googlu Jamese Damora kritizuje prostředky, jakými se firma snaží dosáhnout většího podílu žen a menšin. Upřednostňování lidí z marginalizovaných skupin při pohovorech nebo vzdělávací programy pouze pro ženy Damore považuje za diskriminační, neefektivní a ideologické. Největší rozruch vyvolala jeho tvrzení, že za nízký počet žen mezi programátory můžou do významné míry biologické faktory – a tak bychom podle něj místo speciálních programů měli práci v průměru více neurotickému a empatickému genderu přizpůsobit.
Po veřejných stížnostech zaměstnankyň Google Damora propustil, podle některých diskutujících (včetně Erika Taberyho) to tezi o ženách nezvládajících stres potvrzuje. Jeho dokument je součástí širší debaty o postavení žen v technologickém světě, která se v pravidelných cyklech opakuje. V Googlu pracuje na inženýrských pozicích 20 % žen, v americké informatice celkově o 5 % méně. Tvrzení, že za tím jsou hlavně biologické faktory, neobstojí při srovnání se zeměmi mimo Evropu a Ameriku. Například v Indii mají informatiček 34 % a programování se tam považuje za pro dívky vhodné a atraktivní povolání.
Metastudie z prestižního časopisu Journal of Gender Studies zmiňuje hlavní důvody, proč se podle dosavadních výzkumů ženy v našem kulturním prostoru počítačům spíš vyhýbají – jsou jimi stereotypní představy o informatice jako nerdovském ráji, nedostatečné povědomí o IT jako oboru pro kariéru a přesvědčení, že práce s počítači je nudná, neatraktivní disciplína zaměřená místo lidí na stroje. Programování přitom rozhodně není jen o nekonečném sezení před obrazovkou bez kontaktu s lidmi. Jak zmiňuje bývalý zaměstnanec Googlu Yonatan Zunger: „Softwarové inženýrství je ve své podstatě o spolupráci a empatii.“
Atmosféra v IT byznysu rozhodně není pro ženy zrovna přívětivá. Na začátku letošního roku publikovala bývalá inženýrka Uberu Susan Fowler svědectví o nepřátelském prostředí uvnitř firmy, které dohnalo jejího šéfa Travise Kalanicka k rezignaci. V uplynulém roce se objevily zprávy o sexistických incidentech v Tesle, Applu i Microsoftu. Ženy jsou často vnímané jako méně technicky zdatné a musí se častěji než muži obhajovat a dokazovat svoje schopnosti. I kdyby případná specifika v psychice žen jejich pracovní preference vysvětlovala (Damorem citované výzkumy jasné odpovědi nedávají), vliv sexistických narážek a vtipů je neoddiskutovatelný. Časopis The Atlantic vydal v dubnu o postavení žen v Silicon Valley rozsáhlý text. Podle citovaných žen jsou nevhodné návrhy během porad nebo nemístné dotazy při pracovních pohovorech téměř na denním pořádku. Nejde se pak moc divit statistice, že ženy informatickou dráhu opouštějí dvakrát častěji než muži.
V roce 1984 studovalo ve Spojených státech v magisterských programech v informatických oborech 34 % žen. Dnes je to 18. Existenci genderových předsudků v technologickém byznysu jde skutečně těžko popřít. V diskuzích o podmínkách v IT se přitom zapomíná na to, co si myslí ženy samotné. Právě jejich hlas by měl znít v diskuzích o škodlivosti sexistického chování nejsilněji. V popkultuře je stereotyp programátora jako sociálně neschopného nerda silně zakořeněný. Jenže ženy jsou s oborem spojené víc, než předpokládáme – vždyť první programátorka Ada Lovelace byla žena.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
