Opravit svět tak snadno nejde, ani když jste ze Silicon Valley

23. srpen 2016

Jak roste význam produktů a služeb vymyšlených v kalifornském „silikonovém“ údolí, tím bezprostředněji jsou cítit i myšlenky a ideologie pohánějící celý tento inovační stroj. „Silicon Valley mindset“, jak bychom řekli anglicky, se kromě dravosti a upřímné snahy věci zlepšovat a hledat nové cesty ale vyznačuje i vlastnostmi, na které je potřeba dát pozor. Zvlášť, když se už stávají téměř mainstreamem.

„Spolu s tím, jak internet zlevňuje technologická řešení, roste pokušení je agresivně a bez rozmyslu používat,“ píše ve své vlivné knize Net Delusion běloruský publicista Jevgenij Morozov. Oním „technologickým řešením“ má na mysli mylnou představu, že společenské a jiné problémy lze provždy vyřešit použitím jediné správné technologie. Morozov to ukazuje na příkladu úporné snahy vymýtit autoritářské režimy importem internetu, který místo toho v důsledku moc diktátorů spíše upevňuje. Technologický solucionismus je přitom něco, s čím se často potkáváme při každodenních prohlášeních nějakého nového startupu, jehož aplikace má spasit tu kterou skupinu obyvatel. Morozov přitom varuje, že řešení společenských problémů nemá jednu kouzelnou technologickou formuli, ale je potřeba nad ním přemýšlet politicky – ptá se například, k čemu je rozdání laptopů Súdáncům, když tamní politici jsou místo klávesnice zvyklí na spoušť samopalu.

Jiné obavy má pak investor Ross Braid. Ten ve svém textu Nekontrolovaná arogance Silicon Valley poukazuje na jinou zajímavou věc: falešnou meritokracii, která v myšlení „silikonového“ údolí vládne a která spočívá v představě, že zatímco tamější vizionáři tvoří budoucnost, zbytek světa se bude muset přizpůsobit a skončí kvůli tomu třeba bez práce. Investor tak nastoluje legitimní otázku: je opravdu prospěšné, že se tak velké bohatství koncentruje v rukách tak malého množství lidí? Braidem citovaná předpověď investorské firmy Andreessen Horowitz, vykreslující budoucnost, které vévodí několik alfaměst a zbytek země má problém s obhájením smyslu své existence, stojí za zamyšlení. Je to totiž dobrá ilustrace toho, jak o okolním světě někteří obyvatelé Silicon Valley přemýšlí.

03358157.jpeg

Martinu Wellerovi, profesorovi největší dálkové univerzity, Open University, se na jeho blogu podařilo identifikovat základní pilíře „Silicon Valley mindsetu“. Weller mezi ně počítá nejen již zmíněnou víru v technologická řešení, ale hlavně uctívání „disruptivních“ produktů, potřebnost revoluce a přesvědčení, že změnu je třeba tlačit na komerční bázi. V takovém světě se pak jako úspěch neberou malé kroky směrem vpřed, ale jen úplné narušení stávajících pořádků. Podnikatelé v Silicon Valley podle Wellera netvoří, alespoň ne ve svých hlavách, užitečné a prospěšné nástroje, ale věci, které mají zatřást od základů jejich obory. A možná bychom je občas měli mírnit – protože není všechno zlato, co je disruptivní.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka