Tyjátr: Apokalypsa dětskýma očima měla být v Alfredu ve dvoře hračkou. Někde se ale ztratila
Divadlo Alfred ve dvoře přizvalo ke spolupráci renomovanou rakouskou performerku Silke Grabinger. Na projektu Disastrous spolupracovala kromě se členy vlastní skupiny Silk Fluegge také s trojicí českých školáků. Položili si otázku, jak by asi vypadala apokalypsa dětskýma očima. Zprvu dekadentní dětská hra na katastrofu s výrazným ekologickým akcentem se bohužel zbortila pod tíhou nekoncepčních dialogů.
Rakouská performerka Silke Grabinger na sebe výrazně upozornila na loňském ročníku festivalu Bazaar, kde se představila se svým unikátním, promyšleným a především velmi zábavným sólo konceptem Pokusná osoba Silke Grabinger. Projekt konzultovala s několika dalšími choreografy a performery (například Olegem Soulimenkem, který se na Bazaaru také objevil) a výsledkem byl výrazně strukturovaný, nápaditý tvar s technicky špičkovou interpretací. Když pořadatel festivalu Bazaar, sdružení Motus, oznámilo, že se Silke spolupráci prohloubí a v divadle Alfred ve dvoře připraví další z inscenací, byla to skvělá zpráva.
Silke Grabinger pro inscenaci Disastrous vybrala ze své taneční skupiny trojici ze Slovenska a Slovinska a přidala ji k českým – dětským – aktérům. Inscenaci lze jednoduše rozdělit na dvě části – předtím a potom, než se v ní začínají jakkoliv bourat jazykové bariéry. V první, kratší a výrazněji sevřenější části se Grabinger se svým týmem soustředila na pohyb. Prolog obsahoval všechny důležité rysy hry – uvolněné aktéry, spiklenectví v jejich počínání i naprosté odevzdání i zápal. Předmětem hraní byl ale konec světa. Nevinná dětská aktivita se postupně proměňovala ve spřádání temné konspirace.
Zatímco se skupina tanečníků velmi pomalu otáčela na rozložených novinách, jedna z dětských aktérek na sebe začala vršit noviny jako Babylonskou věž. Pomalu vedle sebe další rozkládali noviny a opatrně se po nich šoupali jako sochy na piedestalech. To vše s fantastickým elektronickým podkresem, který jako jediný prvek spojoval celou inscenaci dohromady. Když začala hromada novin malou budovatelku přerůstat, ke stavbě se připojili všichni zbylí performeři. Se vzrůstajícími komplikacemi se jim povedlo navršit i několikametrovou věž novin, dokud se nezřítila. Všechno poté propadlo totálnímu chaosu, aktéři zničehonic se strašným řevem zaplnili jeviště potrhanými tiskovinami a začali se prát. Ráchali se jako lachtani v oceánu plném plastů bez jediného slova.
Výjev byl natolik úchvatný a významově čitelný, že nepotřeboval žádnou další verbalizaci. Když aktéři promluvili, pohrávali si s velkým množstvím katastrofických teorií a přemýšleli, kterou si vybrat. Jedna z performerek namítala, že podobné diskuze nemají smysl, protože podle ní realita neexistuje a svět je simulace. Postupným vršením replik se počáteční drive začal vyprazdňovat a nadšení ze hry u performerů upadat. Už si nehráli. Najednou plnili koncept. Vtipné spojení dětí, které umí být někdy pěkně zlé, s parodiemi konspiračních webů choreografka nedokázala dramaturgicky udržet. Inscenace se rozmělnila a zůstala bez výraznější pointy. Silke Grabinger zároveň s pražskou inscenací připravuje podobný koncept také v rakouském Linzi v Theater Phönix a chystá i třetí. Jestli zbylé díly prozradí hlavní pointu, když se sehrají dohromady, těžko soudit. První díl jasná vodítka nedal.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
