Tyjátr: Divadelní festival požehnal Kutné Hoře svěcenou vodou čiré dekadence

„Když jsme jednou s produkčním Kryštofem Koláčkem nadávali na stav českých divadelních festivalů, tak to vyústilo v logické rozhodnutí, že nejlepší bude si založit vlastní festival, což koneckonců člověk tak či onak chce,“ říká ředitel Divadelního festivalu Kutná Hora Vojtěch Varyš. Motivace založit nový divadelní festival pramení z pocitu, že velké divadelní festivaly nemají co nabídnout. „Vychází to z toho, že pár let sleduji českou festivalovou scénu a až na některé výjimky mě to dost otravuje. Přijde mi, že festivaly nemají tendenci se rozvíjet, aby iniciovaly něco nového. Mám pocit, že spousta z nich jsou spíš jenom přehlídky. Lidi jdou do divadla, pak se přesunou do dalšího a nefunguje žádná interakce s městem. Navíc všechny opakují ty samé inscenace, divadla a režiséry, což mi přijde jako nuda,“ dodává k motivaci Varyš.

Na otázku, proč vybrali s týmem právě Kutnou Horu, odpovídá velmi jednoznačně: „Na Kutnou Horu padla volba jednak z praktického a pragmatického hlediska, protože je to středně velké město, ne moc malé ani velké, není daleko od Prahy a žádná jiná podobná akce se tady nekoná. A potom nás Kutná Hora velmi okouzlila a je tady spousta prostor, ve kterých se dá pořádat cokoliv divadelního nebo paradivadelního.“

A teď: Svět! strašnického divadla X10 na Vodní scéně |foto: Patrik Borecký

Vedle českých alternativních divadelních souborů (A studio Rubín; Kolonie; Divadlo koňa a motora; strašnické Divadlo X10; vypravěči storytellingu Slovosledi či Depresivní děti touží po penězích) se na programu objevila slovenská uskupení Štúdio 12 a kultovní avantgardní Stoka. Divadlo se hrálo v rozhlehlém areálu Galerie Středočeského kraje (např. herny nebo refektář), na Palackého náměstí a organizátoři obsadili také úžasnou, zatím se rozpadající budovu schwarzenberského pivovaru v Sedlci.

„O pivovaru jsme se dozvěděli až po delší době, kdy bylo jasné, že festival uspořádáme v Kutné Hoře. Postupně jsme objevovali místa a někdo nám řekl, že je tady tento starý pivovar v Sedlci a má majitele, který je nakloněný podobných aktivitám, tudíž jsme pana Chejna kontaktovali, přijeli se sem podívat a místo nás hned nadchlo. Majitel byl vstřícný, takže díky němu se tady může hrát. Obecně jsme zajímavé lokace hledali průběžně. Kutná Hora totiž ukrývá různá překvapení a další místa, kde se může něco dít,“ míní Varyš.

Michal Hába a Vojtěch Varyš při performanci Pivovaryš divadla Lachende Bestien |foto: Patrik Borecký

Celkovou atmosféru festivalu i odhodlání organizátorů vystihuje principál Divadla Stoka Blaho Uhlár. „Vždy to závisí na nadšení lidí, kteří něco organizují. Když se vytvoří kolektiv lidí, kteří jsou pro to zapálení, tehdy to může uspět, i co se týká shánění financí i vytvoření komunity různých divadelních souborů. Nejdůležitější je zápal lidí, aby do toho investovali co nejvíc, nejen peněz, ale i času.“ Právě peníze totiž velmi ovlivnily výslednou podobu festivalu, jak sám Vojtěch Varyš přiznává. „Je pravda, že jsme na začátku měli velké oči. Ale je pravda, že jsme první ročník připravovali celý rok, protože první plány vznikly vloni v červnu, tzn. rok a čtvrt před začátkem. Většinu času jsme věnovali organizačním věcem, vůbec aby se tady festival mohl konat v námi vybraných místech, aby získal finanční i jinou podporu od různých institucí atd. To znamená, že na sestavení programu podle našich ambic čas nebyl, bude to do příštího ročníku. Neměli jsme moc peněz na nějaké vyskakování si, takže je to jedno s druhým. Pro nás je důležité, že je tady nesmírná energie, zájem lidí, a proto v tom chceme pokračovat,“ uzavírá.