Tyjátr: Jak Katja a Hape říkali pravdu ve vysílání

14. únor 2014

MeetFactory se propadla do alternativní dimenze, která žitou realitu zrcadlí jako obludárium dekadentní televizní show. Text Pevnost německého dramatika Rainalda Goetze se vztahuje k holocaustu svérázně nekorektním způsobem. V televizní soutěži Německo hledá největší oběť holocaustu, která je výsměchem bagatelizace vlastních dějin, nechává Miroslav Bambušek umírat miliony i zaznít zábavovou kapelu Němci.

Inscenace Pevnost je součástí mozaiky fantaskního světa režiséra, který ho skládá vždy ze základního protikladu expresivních, agresivních výbojů a klidných, snových zjevení. Ačkoliv jsou si některé Bambuškovy konceptuální projekty značně podobné, lze v nich neustále objevovat fascinující myšlenky i obrazy. Holocaust coby nevyslovitelná pravda se v inscenaci ocitá jako předmět zábavné show. Nestereotypní pohled může v lecčems evokovat nejasnost, s jakou se baví Češi o svých dějinách.

„Máme si řešit svoje věci, respektive měli bychom, a třeba to neděláme. A Goetz je o deset kroků dál. My jenom přenášíme jeho pohled na jeviště s tím, že může být třeba inspirativní ve vnímání české historie – ať už komunistické, nebo jakékoliv,“ říká režisér Miroslav Bambušek. „V té souvislosti je to zajímavé v jedné věci, že Goetz to píše v poloze reflexe, ke které jsme ještě nedospěli. Ukazuje reflexi holocaustu formou bulvární, populární zábavy. To je stav, ke kterému v Německu během 90. let dospěli. Vnímání vlastních dějin se stalo součástí pop-kultury, což je asi nejlíp řečeno,“ dodává.

03038637.jpeg

Jádrem inscenace jsou agresivní výpady vůči divákům, jejichž základem jsou úchvatné hudební kompozice Petra „Krushy“ Krušelnického a Petra Kofroně. Text však zaniká v divokých promluvách – spíše neartikulovaných výkřicích bolesti, nenávisti a frustrace. Mezi nimi vynikají klidnější, zato cynické hlášky při obrazu, který lze shrnout jako „poslední večeře pop SS“, a samotném TV varieté. Příkladem může být scéna, ve které Petr Čtvrtníček položí otázku: „Jak velké byly plynové komory?“ Soutěžící si poté vyžádá pomoc kamaráda na telefonu a říká: „Mami, asi jsem zapomněl seznam nákupu.“ Za hromového smíchu poté Čtvrtníček dodá: „Odpověděl jste špatně! Mělo to být deset rohlíků…“. Vrcholně vystavěné jsou poté promluvy Milana Stehlíka, jakési prorocké vize, při kterých také nejvíce vynikají kvality textu.

Pevnost je velmi komplikovanou textovou kompozicí. Jak s ní herci i režisér pracovali, vysvětluje herečka Dora Bouzková: „Bylo to hodně postavené na Goetzově textu. Úplně jsme si neulítávali, ale pokud padla při zkoušení nějaká hláška, co zrovna sedla do situace, tak jsme ji nechali. Mnohdy se časem ukázalo, že tam třeba nepatří. Na improvizační zkoušce to bylo hrozně vtipné, ale po třetí už nám to tak zábavné nepřišlo a samo se to vyeliminovalo. Tudíž text, co hrajeme, je až na dvě, tři výjimky původní text.“

Intuitivní způsob, jak komplikovaný, mnohdy intuitivně uchopitelný text vyložit, nabízí také herec Petr Čtvrtníček: „Já k tomu nemůžu dát žádný výklad. Mám z toho jenom nějaké pocity, které jsou ale přes váš „dráťák“ nepřenosné. Jediné, co lze, je přijít se podívat a udělat si nějaký vlastní závěr. Samozřejmě sem budou chodit lidi, co budou moudře přikyvovat a tvářit se, že všechno pochopili, a celou noc stráví hovorem o představení. Ale myslím, že se takové věci nedají ani moc popsat mnoha slovy. Člověk zkrátka musí mít nějaký pocit, když odsud jde, a ani není potřeba o tom moc mluvit – si myslím.“

03038622.jpeg

Pevnost je tedy opět Bambuškovou inscenací, která vypovídá o extrémním fenoménu, a režisér při ní volí prostředky, které rozbíjí nějaký ucelenější vjem. Zároveň je však schopný vytvořit obrazy, které jsou klidem a mrtvolně tichým soustředěním více sugestivní než chaotický řev a orgie.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.