Tyjátr: Jindřich VI. z ústeckého Činoheráku vrchovatě zesměšňuje Pannu orleánskou

24. srpen 2015

Součástí letních aktivit ústeckého Činoheráku je hraní v exteriérech českých pamětihodností. Shakespearovu historickou hru Jindřich VI. v překladu Martina Hilského, který inscenoval Filip Nuckolls vůbec jako první režisér, uvedlo divadlo mimo jiné na zahradní kaskádě zámku Děčín.

Inscenace historického dramatu Jindřich VI. zapadá do dlouhodobé koncepce režiséra Filipa Nuckollse a dramaturga Vladimíra Čepka, kterou odstartovali v ústeckém Činoheráku. „S Vladimírem jsme si řekli, že aby nás bavil život, uděláme každý rok jednoho Shakespeara. Různě blafujeme na všechny strany, aby nás to někdo nechal dělat i v Ústí,“ říká režisér. „Udělali jsme Dva pány z Verony a rok předtím Zkrocení zlé ženy. Třetí věc v shakespearovském kánonu, tak jak je uvedená v soupisu překladatele Martin Hilského, je druhý díl Jindřicha VI. Nejdřív jsme řekli, že uděláme jenom jeden díl, ať u něho nezůstáváme moc dlouho. Pak jsme si řekli, že bychom byli srabi, když to neuděláme celé, a připravíme každý rok jednu část,“ komentuje Nuckolls.

03456420.jpeg

Čtěte také

Jeho v pořadí několikátá inscenace z kolekce her anglického klasika vykazuje výrazné tíhnutí k formám lidového divadla. „Shakespeara můžeš dělat jakkoliv. To, že je to čím dál lidovější, má myslím dva hlavní důvody. Dělalo se to pro letní výjezdy, aby se to dalo hrát v zahradě jako jarmareční verze, která se nebude hrát pod střechou. A za druhé neměl Činoherák žádné peníze a dělali jsme to na koleně. Myslím, že bych měl za další sezonu, tedy 2016–17, dělat v Plzni Sen noci svatojánské. Těším se na to, protože budu pracovat s úplně jiným přístupem. Chci tam naopak dost utrácet. Uvidíme.“

Pomalu vrcholila stoletá válka, francouzským šikům začala proti Angličanům z ničeho nic pomáhat zázračná panna a doma bujely podmínky pro pozdější konflikt mezi šlechtici – Válce růží. Shakespeare dobové politiky paroduje a vůči francouzským oponentům je v textu příkře ironický. „To je jediná hra, kde si někdo dělá srandu z Johanky z Arku. Je to v podstatě anglická propaganda namířená proti nějaké běhně, která jim povraždila strašně moc lidí, nejspíš byla čarodějnicí, a co čert chtěl, prohlásili ji za svatou. Dělá si tady legraci z Francouzů, třeba ve výkladu postavy Karla Orleánského. V podstatě to byl kníže básníků, mecenoval Villona, a on ho přesto urážel,“ říká Nuckolls. Pro inscenaci měl režisér omezený počet herců. Kromě zkratek v odlišení francouzských i anglických postav rychlými převleky (Francouzi mají např. barevné barety, zatímco Angličané plédy pojednané jako QR kódy) vymyslel s týmem také jazyková odlišení. „Přemýšleli jsme, jak urazit Francouze a zároveň vykreslit bojovnou Johanku z Arku, tak aby bylo jasné je identifikovat. Takže jsme to začali zkoušet přes ráčkování a vynechávání písmene H. Samozřejmě nám ze začátku přišlo, že je to hrozně blbé. Později jsme ale hru celou důsledně přečetli a Anička Fišerová jako Johanka není ani s jazykovým omezením jenom prvoplánově zábavná.“

03456421.jpeg

Ráčkování vrcholí ve variaci klasického pohádkového hitu Královské reggae, kde se celá parodická linka s vadou řeči francouzských šlechticů spojí do logického celku. Obecně Nuckollsovy inscenace Shakespeara spojují ironie, uvolnění i souznění s herci, s nímž dociluje velké situační komiky i naléhavé tragiky. „Ústí a jeho někdejší soubor byl shakespearovského typu. Jinak nejde ani postavit. To není soubor ani pro Čechova nebo Dostojevského. Shakespearovský herec nemusí být zase tak ostřílený. On hlavně musí zalehnout jako japonský skokan na lyžích do verše a nechat se vést Shakespearem,“ uzavírá.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.