Tyjátr: Láska a sekrety. Pornogeografie otevírá mapu mokrých idiomů

„Schwab má vysoký, vznešený jazyk, který je najednou něčím vykloubený, vychýlený, poničený a většinou potřísněný něčím tělesným – fekáliemi například. Je to jazyk agramatický, plný slovních hříček a novotvarů, které se tváří jako něco známého, ale najednou vás zarazí, že jsou někde vykloubené. I když se zdá, že píše texty plné násilí a podivností, jsou to archetypální výpovědi o tomto světě,“ říká překladatelka Barbora Schnelle. S režisérem Michalem Hábou přebásnila do češtiny komplikovaný Schwabův text Pornogeografie. „Schwab sám řekl, že ho nezajímá téma, ale jazyk. Ve výsledku mi až během zkoušení přišlo, že jsem tam jedno téma našel – a to je vnitřní fašismus, který se v člověku projeví,“ dodává Hába.

Inscenace se odehrává v jednom malém, milém bytě, kde se natáčí porno. Do osobních (značně ironizovaných) životních dramat pornoherců pronikají starosti obyvatel domu, nájemníka bytu i náhodných kolemjdoucích. V cynickém řádu, který Schwab pro Pornogeografii vytváří, je to nakonec pornoherečka, která svět inscenace jediná pochopí, vysměje se mu a je za to potrestána. Ačkoliv se všechno v textu i hře samotné zdá nekonečně absurdní a odstřižené od skutečnosti, celek podává o současnosti, a nejen té Schwabově, komplexní svědectví. Všechno, co vede k sexuální frustraci, ponížení a majetkovým nedostatkům, se někde projeví. Zoufalství přeroste ve zlo, které spustí jakákoliv záminka.

Z představení Pornogeografie |foto: Dita Havránková

Michal Hába si pro svou inscenaci vybral kromě svých spolužáků z ročníku na DAMU také trojici skutečně výrazných herců – Hynka Chmelaře, Martina Pechláta a Romana Zacha. Komplikovanou jazykovou strukturu založenou na idiomech zvládají s naprostou lehkostí. Hába se zároveň jako režisér velmi upozadil a z textu udělal „hlavní postavu“ inscenace. Nechává tím proroctví o rozvratu zaznít o to silněji.

Ačkoliv není Pornogeografie zaplněná režijními schválnostmi, je to zážitek velmi rozporuplný. Nikoliv, co se týká kvality, ale vlastního prožitku. Schwab člověka zkrátka topí ve světě, který je z podstaty odporný, jaksi lepkavý na dotek. Pocit znechucení popisují překladatelka s režisérem takto: „Schwab dostává do svého textu tekutost. Neustále připomíná tělesné tekutiny. I když jsme šli poměrně čistou inscenační cestou, tak mě bavila představa, že tam bude nějaká vodnatelnost.“ Snahu o vlastnictví dokonalého těla nebo nadprůměrné sexuální výkonnosti, kterou porno mnohdy sugeruje, Schwab i inscenátoři otáčí. Navenek ukazují možná vznosná torza lidí, kteří jsou ale vevnitř úplně prázdní a zaživa se rozkládající.

Z představení Pornogeografie |foto: Dita Havránková