Tyjátr: Lednové divadelní radosti v MeetFactory
V pražském multižánrovém prostoru MeetFactory už třetí rok v lednu probíhá interní festival divadelních prací. Teprve letos mu ale dali organizátoři oficiální označení – Divadelní portfolio.
„Divadelní portfolio MeetFactory je to, čím už se třetím rokem bavíme v lednu. Protože je MeetFactory multižánrová instituce, na divadelní provoz a nějaké pravidelné reprízování inscenací není každý měsíc úplně ideální. Například v listopadu nebo na jaře máme problém vůbec naše představení odehrát. Udělali jsme si z toho takové plus, že máme k dispozici letní měsíce a právě leden. Hrajeme v létě a v zimě jdeme proti tomu, že se nikomu nikam nechce,“ říká divadelní dramaturg MeetFactory Matěj Samec. První dva ročníky interní přehlídky divadelní tvorby probíhaly de facto neoficiálně bez nějakého pevnějšího formálního rámce. Letošní označení festivalu jako Divadelního portfolia vyplynulo spíše z provozních souvislostí. Navíc myšlenka takové akce vznikla s Matějovým příchodem. „Divadlo v MeetFactory funguje od roku 2008. Hrát se začalo s nástupem Jana Horáka, který je v současnosti ve Studiu Hrdinů. Honza byl u jeho zrodu a myslím, že tam působil čtyři roky. Krátce tam byl Jan Tošovský, který dostal poměrně brzo nabídku do Národního divadla. Já už jsem v MeetFactory tři roky a kousek,“ popisuje Matěj Samec své působení v MeetFactory.
Na programu festivalu se objeví úplné novinky, jako inscenace Tsunami blues, která měla premiéru teprve před Vánoci. „To je inscenace v režii Ewy Zembok, na naše poměry poněkud netradiční, vyprávějící snadno srozumitelný, ale napínavý, až thrillerový příběh. Je to o cestě na Kubu. Hlavní hrdince zemřou rodiče na dovolené v Thajsku po vlně tsunami a ona se potom z různých důvodů dostane na Kubu, kde se nakonec vyhrabe z letargie a depresí.“
Vedle novinek Divadelní portfolio představuje také starší tituly: „Jsou to potom inscenace z téhle sezony, Za noci našeho bytí, což je podle Knihy neklidu i dalších textů Fernanda Pessoy, dále uvádíme také Malinu Ingeborg Bachmann, Třetí lež Agoty Kristof, Jehošuova Milence, naši nejstarší a asi nejúspěšnější inscenaci. Nakonec uvádíme Nespavost a to je zajímavá inscenace, kterou režírovali čtyři režiséři. Je o ženě, která nemůže sedmnáct nocí spát, a tak si čte převážně Annu Kareninu.“
Divadelní aktivity v MeetFactory spojují jména tvůrců jako Viktorie Čermáková, Ewa Zembok nebo Radim Špaček. Přesto spíše než dramaturgickou provázanost cítí Matěj jiné charakteristické znaky místa. „Nemám nad tím nadhled, velmi těžko se mi definuje, jestli tam nějaká tematická linka je, ale myslím si, že všechny ty inscenace vychází z nedramatické současné literatury. Zdá se mi, že ve foyer po představení nebo také při nich vládne jakási na jednu stranu zadumaná, ale na druhou stranu neelitářská, nepřeintelektualizovaná a nepřekomplikovaná atmosféra. Je to takový duch, který je mi velmi milý, a chtěl bych, aby spojoval naše inscenace,“ uzavírá Matěj Samec.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
