Tyjátr: Potmehúd ze Studia ALTA hraje na fujaru jako tajfun
Festival slovenského tance Hybaj ho! je tradiční součástí programové skladby holešovického Studia ALTA. Otvírákem letošního ročníku byla dlouho očekáváná premiéra zájmem světové taneční veřejnosti opečovávaného maďarského choreografa Csaby Molnára Potmehúd.
Slovenská diaspora sestávající z tanečníků, choreografů i lidí koncentrovaných nejen kolem uměleckého hubu ALTA v pražských Holešovicích by vydala jako téma na samostatnou stať. Právě svoji přítomnost v českém kontextu se rozhodla parta kolem ALTY reflektovat v posledním projektu Potmehúd. Přizvali si choreografa Csabu Molnára, jehož práce opakovaně rezonují v evropském tanečním kontextu.
Potmehúd, tedy člověk, který tajně splétá šibalské vtípky a potajmu se jimi baví, vypadá v obrazivosti choreografa i souboru jako velkolepá dekonstrukce folklóru. Všichni na jevišti s neskrývanou radostí rozbíjí na lidové kultuře všechno, co tam působí maximálně mrtvolně. Zároveň ji nezobrazují jako pouhá vyprázdněná gesta dávno mrtvých tradic, ale parodují také její stereotypní vnímání a vytahují z ní temnější podtóny.
Performeři sedí na jevišti v krojům podobných úborech a Tomáš Vtípil, živě doprovázející tanec na housle, vyhrává příjemně atmosférickou lidovku. Veškeré tradiční prvky ovšem postupně mění svůj tvar i charakter. Je to, jako by nabídli mistru dekonstrukce Williamu Forsythovi, aby nazkoušel se souborem Valášek vánoční besídku. Tradiční taneční prvky se postupně rozvolňují do improvizovaného chaosu, z melodických houslových linek se stává čím dál těžší ambientní hluk i halucinogenní kvílení. Inscenace je plná obrazů stírajících krásu z obvyklých rituálů, jak je zobrazují např. lidovky. Obrazy námluv vypadají spíše jako drzé, vulgární tokání plné potu a sexuálního napětí. Místo veselice je to rovnou swingers party. Vše je jaksi nepřehlednější a daleko více dynamické než na jakékoliv slavnosti. Expresivní části ovšem nejsou jedinou devizou.
Potmehúd je také mimořádně vtipný. Mirkosituace s rekvizitami (např. přetahovaná o láhev alkoholu) i další totiž dokreslují šibalství obsažené v samotném konceptu. Asi nejvýraznějším enšpíglem celé inscenace je tanečník Milan Herich, spoluzakladatel „krajanského“ spolku slovenských tvůrců působících v zahraničí Les Slovaks. Technicky i ve výrazu patřil tento bohatýrský solitér k nejlepším a nejvtipnějším. Svou osobou navíc symbolicky zvýraznil jednu z důležitých rovin projektu. Původem je z Bánské Bystrice, kde taneční kultura utrpěla např. zastavením dotací festivalu Dni tanca ránu. Obecně se na Slovensku tanci daří spíše přerývavě a Potmehúd se dá považovat za jeden ze způsobů, jak na to upozornit. Přitom se tým nebere příliš vážně a bolístky neřeší s nacionalistickým vzepětím, ale ironickým nadhledem. Na první pohled nesourodá skupina veličin – „maďarský choreograf o Slovácích se Slováky v českém divadle“ – ale vytváří velmi zábavný mezikulturní mix. Koho termín „autenticita folklóru“ tahá za uši, ten si rozhodně v Potmehúd přijde na své.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
