Tyjátr: S brněnským souborem D’EPOG v laboratoři divadelního šamanismu

11. srpen 2015

Brněnské divadlo D’EPOG kromě vlastní inscenační práce a hloubkového zkoumání možností divadelních prostředků pořádá workshopy pro veřejnost. Zatím poslední s názvem #2 probíhal v prostorách Domu pánů z Kunštátu, který spadá pod Dům umění města Brna, a vrcholil krátkou inscenovanou skicou v instalaci Poustevny Jiřího Příhody na brněnském hradu Špilberk.

„Míváme série krátkých workshopů, které často trvají dva, maximálně tři dny. A jednou do roka se odehrává tato dlouhá work session, která trvá i pět dní. Je výjimečná tím, že si na ni zveme hosty. Jejich výběr není vůbec náhodný. Vychází z odlišné divadelní tradice, mají jiné zkušenosti, častokrát komunikují jinou poetikou než tou, kterou exponujeme v našich inscenacích my. Není to náhoda, protože je stejně důležité učit i učit se,“ říká režisérka Lucie Repašská. Spolu se svými herci (Janet Prokešovou, Radimem Brychtou a Zdeňkem Polákem) a zpěvačkou Ivou Bittovou jako hostem vedla několikadenní seminář. Formou náročných cvičení seznamovala účastníky s poetikou a tvůrčí metodikou divadla D’EPOG.

03447274.jpeg

„Pedagogická činnost velmi pomáhá člověku samotnému. Pokud je někdo schopný naučit svoji metodu někoho jiného, o to víc si ji dokáže pro sebe pojmenovat a utřídit. Tím, že někoho učím, vidím jeho chyby. Myslím, že když ho na to upozorním, tak si uvědomím, čím jsem prošla nebo s čím bojuji a nevím, jak to překonat,“ komentují herci Janet Prokešová a Zdeněk Polák. Seminář má dvojí význam. Kromě účastníků pomáhá prohlubovat schopnosti také samotných tvůrců. „Učíme se také od zkušenějších lektorů. Loni to byl Robo Nižník z Farmy v jeskyni, letos je to Iva Bittová. Snažíme se zvát lidi, kteří jsou ve svém oboru zajímaví, nemusí mít nutně stejnou poetiku nebo expresivity výrazu jako naše divadlo, ale abychom byli schopní se naučit něco od nich a z jiných oborů,“ vysvětluje Polák. „Taky s tím souvisí ještě jedna věc, a to je samotná výchova diváka. Děláme divadlo, které se u nás příliš nepojmenovává nebo o kterém se tolik nepíše, takže je dobré, když na seminář přijdou lidi z divadelní vědy a slyší náš pojmový aparát. Mohou ho totiž použít v recenzi na naše inscenace nebo při pojmenovávání věcí, co děláme při trénincích,“ dodává Janet.

Hlubší poznání metody práce pomáhá účastníkům nejen okusit svébytné tvůrčí postupy, ale také proniknout do komplikované struktury inscenací divadla. „Ve zkoušení na workshopu je schovaných mnoho klíčových principů i způsobů práce a vyjadřování emocí. Člověk to může snáze v představeních rozklíčovat a objevovat. Pomohlo mi to zkonkretizovat pocit z inscenací, protože jsem se o tom teoreticky dozvěděla víc,“ říkají účastníci workshopu Petr a Hanka. Jejich zkušenost s ojedinělým způsobem tvůrčího procesu doplnila také hlasová cvičení s Ivou Bittovou. „Donutila nás ze sebe cokoliv dostat. Pracovala na tom, aby nás stoprocentně uvolnila. Taky nás jako D’EPOG hodila do moře a nechala nás v tom vymáchat. Probíhalo to na principu teď a tady. Iva řekla: ‚Máte pět minut na to, abyste se naučili píseň, a pak předvedete, co jste zvládli‘,“ dodávají.

03447273.jpeg

Lucie Repašská přitom celý seminář nekoncipuje jako nábor nových členů souboru, ale spíš jako příležitost poznat a rozšířit možnosti vnímání vlastního těla v prostoru a prozkoumat odlišné divadelní uvažování. „Workshopy primárně neděláme proto, aby se soubor rozrůstal. Velmi dobře rozumím tomu, že to, co děláme, není pro všechny, a je nutné k tomu tak i přistupovat. D’EPOG je skutečně pro lidi, kteří chtějí divadlo dělat, a nejen ho v uvozovkách umí udělat. Proto je potřeba jím žít, dýchat a existovat,“ uzavírá.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.