Tyjátr: Sasha Waltz na Tanci Praha dávkovala silná afrodiziaka i po dvaceti letech

Trilogií Travelogue (I – Twenty to Eight, II – Tears Breakfast, III – All Ways Six Steps) z první poloviny 90. let se choreografka Sasha Waltz prosadila v mezinárodním tanečním kontextu a stala se další výraznou, ba oslnivou osobností nejen německého pohybového divadla. První díl trilogie nazvaný Twenty to Eight zařadila dramaturgie festivalu Tanec Praha už v roce 1994 a letos ho přivezla znovu. Tanečnice Takako Suzuki se dokonce objevila v pražském představení před dvaceti lety, ještě v době, kdy Sasha Waltz nepatřila ke světové špičce.

Choreografie Travelogue I – Twenty to Eight představuje kompilaci vcelku běžných společenských rituálů v neočekávaných souvislostech. Pětice aktérů tvoří páry i solitéry, kteří do sebe všemožně naráží. Působí to, jako by jim klaustrofobní prostor bytu vymezený dekorací nestačil k životu. Sasha Waltz navíc jejich jednání všemožně komplikuje a choreografie obohacuje nejrůznějšími předměty. Vedle otevírání ledničky nebo dveří tanečníci telefonují, cupují bochník chleba nebo skládají nábytek.

Z choreografie Travelogue I – Twenty to Eight Sashy Waltz |foto: Tanec Praha

Vznikají tím originální pohybové soustavy a Waltz v nich povyšuje banalitu všednosti na cosi vznešeného. Tanečníci nepoleví ani na minutu a celek se hrne v zběsilém, dechberoucím tempu. V podtextu je jedním z jejich hnacích impulzů sexuální napětí. V momentech, kdy do choreografií vstupují kopulační pohyby explicitně, se inscenace stává také břitce vtipnou. Tam, kde Waltz buduje a rozehrává své situace, někdy až na hranici slapstick komedie, je Travelogue I promyšlenou žánrovou anarchií a čirou diváckou radostí.

Ačkoliv dynamické, smyslné a originální části převládají, na místech, kde se Waltz soustředí čistě na pohyb, se nechává unášet tancem samotným a inscenace i přes technickou vyspělost působí najednou lehce tezovitě.

Z choreografie Travelogue I – Twenty to Eight Sashy Waltz |foto: Tanec Praha

Debut Sashy Waltz tak lze vnímat z několika perspektiv. Jednoznačně se v inscenaci Travelogue I – Twenty to Eight rýsuje netradiční a objevitelský přístup, který se naplno projevil v jejích pozdějších pracích, jako např. Körper inscenovaný v berlínské Schaubühne. Zároveň je Travelogue skvělou evokací stereotypů i překvapivých vybočení uvnitř jedné rodiny, jakých může být stovky. Prázdno jako téma se ovšem místy dostává do samotné formy. Stále se však jedná o velmi odvážný dramaturgický krok ze strany vedení festivalu. Jako jeden z highlightů programu zvolilo titul, který se v Praze už objevil, ale v prostoru plzeňského DEPA2015 získal nové významy.