Tyjátr: V experimentální koláži Ice Pøz všichni hledají svůj vysněný „sever“

29. únor 2016

Brněnské HaDivadlo už několik sezon disponuje studiovým prostorem na jednom z bočních schodišť, které funguje jako platforma pro spíš experimentální a multimediální projekty. Jeden takový teď připravil tandem režisérky Mariky Smrekové a dramaturga Matěje Nytry. V multimediální koláži Ice Pøz se vyrovnávají s fenoménem migrace na různých úrovních.

„Čtu název Ice Pøz jako pozici převrácenou naruby s takovým skandinávským, severským zabarvením. Pro nás je ‚Ice Póza‘ fráze pro slovo zamrznutí. Myslím tím zamrznutí v mysli, kdy se člověk neumí rozhodnout, kam se vydat, protože možností je v současnosti hodně,“ říkají Marika Smreková a Matěj Nytra, tvůrci produkce na pomezí inscenace a multimediální instalace. Výchozím tématem je pro tvůrce migrace na různých úrovních. Dotýkají se migrace od té nejintimnější, tedy vnitřní, přes demografickou (odliv z menších měst do větších) až po masovou, kterou v současnosti reprezentuje syrský konflikt. Hledají příčiny a motivace, co přiměje člověka napříč sociálními vrstvami nebo mapou světa, že se dobrovolně rozhodne „emigrovat“ do jiné země nebo změnit z ničeho nic restauraci.

Podle autorů konceptu je sever jakýmsi symbolickým majákem, ke kterému všichni směřují. „Předtím jsem měla pocit, že jako fenomén byl braný spíš západ, jako Irsko nebo Anglie, kam lidi hlavně z východní Evropy jezdili za prací. Je zvláštní, že teď počet lidí, kteří touží jenom zažít a vidět Skandinávii, vzrostl do obrovských mas. Myslím, že to přišlo s technologickou vlnou, a mám pocit, že přebíráme i estetiku, společenské návyky i určité druhy akcí. Já jsem žila pět měsíců v Lotyšsku a tam jsem cítila, už v roce 2011, že je pro ně sever ideál,“ říká Marika Smreková. Sever v inscenaci přesto neprezentuje pouze Skandinávii, ale prostor na první pohled snadno dosažitelného ráje. „My jsme oba dva nějaký čas žili ve městech, která spadají do skandinávské oblasti. Sever je fenomén, protože skandinávské země se v žebříčcích nejideálnějších míst pro život umisťují na prvních místech. Na mapě migrace všechno směřuje severně. Na druhou stranu si se severem spojujeme deprese, alkoholismus a sebevraždy – takže, kde je ta pravda. Je to tedy tak ideální?“ komentuje Matěj Nytra.

03578783.jpeg

Kromě migrace na sever je velká část projektu věnována technologiím symbolizujícím spíš hrozbu, pouze zdánlivý, falešný příslib komunikace a otevřenosti. „Aktuální podoba manipulace trvá už nějakou dobu, možná už dvacet, třicet let, kdy se otevřely hranice. Najednou máme devadesát kanálů a z každé strany se na mě valí všechny možné informace. Poslední rok, dva, tři začínáme být unavení z masy informací, se kterými se dostáváme do styku. Máš jimi tak přepálenou hlavu, že potřebuješ ‚ice pauzu‘, zkrátka nezapínat žádný notebook nebo mobil, úplně vypnout a ‚odfiltrovat se od všech filtrů‘,“ uzavírají inscenátoři.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.