Tyjátr: Vincentovy luhačovické lekce progresivní dramaturgie

14. červenec 2015

Festival Luhovaný Vincent, který v Luhačovicích pořádá parta místních nadšenců, v sobě spojuje lásku k místu, ve kterém akci podnikají, i nutný odstup. Vedle progresivního přístupu k hudební dramaturgii totiž na festivalu znovuobjevují pozvanými divadelními produkcemi zapomenutá zákoutí Luhačovic a naplňují je novým obsahem.

„Za šest ročníků Luhovaného Vincenta jsme zaznamenali určitě velký posun. Luhačovice jsou dost specifické město, kde jsou lidé zvyklí za kulturou jezdit do okolních měst, jako je Uherské Hradiště nebo Zlín. Většinou jsou naprosto skeptičtí k tomu, co se děje tady. Málokdy je v Luhačovicích potkalo něco, co by je zajímalo. Automaticky a oprávněně jsou proto předpojatí. Trvalo nějakou dobu, než jsme si k nim našli cestu a než si oni našli cestu k nám. Myslím, že to je naprosto přirozený vývoj a je super, že poměr místních a přespolních se začíná trošku vyrovnávat,“ říká jedna z pořadatelek Magdaléna Petráková.

„Doopravdy jsme moc ambiciózní nebyli. Smířili jsme se s tím, že když se jeden ročník pokazí, když nevyjde finančně nebo z jakéhokoliv jiného důvodu – nebudeme mít na přípravu náladu a dojde nadšení, tak to přerušíme. Nikdo nejsme s Luhovaným Vincentem nějak závisle svázaný,“ dodává.

03429081.jpeg

Program festivalu je postavený na konfrontaci uměleckých forem. „Hodně se zaměřujeme na fúzi různých umění, ne čistě pouze na výtvarné umění nebo čistě divadelní akce. Zajímá nás kombinace v různých audiovizuálních performancích nebo VJingu. Souvisí to s tím, že chceme ukázat celou škálu různých variací jednotlivých umění,“ komentuje Magdaléna. Zároveň divadelní sekce obsazuje i jiná místa Luhačovic než pouze Sokolovnu, ve které probíhá většina programu (v roce 2012 brněnský D’EPOG performancí oživil altán u pramene vody Ottovka; řada představení probíhá v Jurkovičových Slunečních lázních).

„Nás baví objevovat, spíš rozžívat strnulá místa spojená se stereotypem toho opravdu nejklasičtějšího a nejzpomalenějšího lázeňského života a narušovat ho. Nebo nás baví dát vyniknout místům, která nejsou třeba tak moc navštěvovaná turisty, ale my tam skrze divadelní akci přitáhneme lidi a to místo oživíme,“ komentuje Magdaléna. Luhačovice jsou příjemné pro samotné umělce – prostředím, diverzitou představovaných forem i otevřeností publika. Dokládá to vypravěčka Dominika ze spolku Storytelling CZ: „Důležité je, že jsou tady různé žánry. Lidi tady jsou nastavení na žánry jako stand up nebo slam poetry. Storytelling jasně patří do tohohle ranku. Přijdou a nečekají, že jim bude někdo na jevišti něco přehrávat, ale berou to, že interpret přichází sám se sebou.“

03429083.jpeg

Součástí festivalu byl také seminář Recykliteratury. Vojtěch Mašek na podobných akcích s ideou recyklace obrazu a textu začínal a vidí v tom esenci své tvůrčí aktivity. „Pro mě jsou takové akce základ Recykliteratury. To, že lidi vědí, že se mohou někde zúčastnit a zapojit se do tvorby a třeba se jim něco povede, možná se to ocitne v knížce, mě samotného baví stejně. Necítím se jako hlavní autor,“ uzavírá.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.