Tyjátr: Za málo času hodně muziky v Cirkopolis
Projekt Cirkopolis vol.1: Le moment présent přivedl na scénu osm umělců z celého světa, kteří se předtím nikdy nepotkali. Pod vedením uznávaného francouzského režiséra Albina Waretta dostalo šest akrobatů a jeden mim na přípravu hodinového cirkusu necelých sedm dní. Ukázalo se, že to na dobré představení stačí.
S nadsázkou se dá říct, že divadelní inscenace se většinou zkouší jeden až dva měsíce, v extrémních případech můžete něco kvalitně nazkoušet za čtrnáct dní a drobnější tvary jsou koukatelné už za týden. Centrum pro nový cirkus Cirqueon se ve spolupráci s Palácem Akropolis pokusily o nemožné: nazkoušet hodinovou inscenaci za necelých sedm dní. A aby výzva byla kompletní, k její realizaci pozvaly do Prahy osm cirkusových umělců z celého světa, kteří se předtím společně nikdy neviděli. Sedm dní, pět různých jazyků, šest akrobatů, jeden mim a jeden režisér, přidejte k tomu opuštěný ostrov Žižkov a zní to skoro jako nápad na novou reality show. První část sebevražedné mise s názvem Cirkopolis byla svěřena do rukou uznávaného francouzského režiséra Albina Waretta.
„Mám rád, když cirkus znázorňuje sílu nebo křehkost v závislosti na situaci, ve které jsou umělci. V tomhle projektu jsme chtěli pracovat napříč lidskostí každého z performerů a použít k tomu princip cirkusu. Myslím, že tady v Praze je nový cirkus ještě čerstvý, je tady obrovská vůle se mu věnovat, a ta je krásná,“ vysvětluje režisér Albin Warette.
Jediné, co bylo pro sedmidenní zkoušení připraveno ještě před příjezdem herců, bylo téma „Le moment présent“, které vychází z konceptu celého projektu Cirkopolis: děje se to zkrátka teď a tady v necelých sedmi dnech. Dramaturgyně projektu a spoluzakladatelka Cirqueonu Šárka Maršíková se po dohodě s režisérem rozhodla vsadit na sílu okamžiku. „Hlavní myšlenka projektu Cirkopolis byla dát dohromady profesionály z oblasti nového cirkusu, kteří se ale nikdy předtím na scéně společně neobjevili. Sešly se nám tři světy, v projektu vystupují dva lidi, kteří vystudovali cirkusovou školu ve Stockholmu, dva ze školy Lido v Toulouse a tři z pražské HAMU. Každá ta škola pracuje se studenty jinak, je to nesmírně zajímavá fúze všech směrů a přístupů,“ popisuje průběh projektu Šárka Maršíková.
„Le moment présent je podle mě trochu podstata celé tvorby, aspoň tak, jak si to představuju já. Znamená to, že umělec je na scéně proto, aby žil tím okamžikem. Takhle se živé umění liší od médií a od všeho, co je nějak dopředu zaznamenáno. Řekli jsme si, že máme na tvorbu jenom sedm dní, takže budou v představení každopádně křehká místa, a proto bylo třeba s nimi pracovat: vsadit na energii a jistotu okamžiku,“přibližuje práci na představení režisér projektu Albin Warette, který se ve své tvorbě často spoléhá na metody pohybové improvizace.
„Nemohli jsme se vždycky dorozumět jazykem, takže jsme ke komunikaci začali používat tělo. A tělo žije okamžikem, nezná budoucnost, neumí si představit, jak mu bude zítra, takže je pro něj pořád dnes,“ uzavírá Albin Warette.
Palác Akropolis ve spolupráci s centrem Cirqueon dokázaly, že i sedm dní soustředěné umělecké práce má smysl.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
