Tyjátrovo slovenské léto, část čtvrtá: Divadelná Nitra
Dalším ze slovenských divadelních festivalů, který představujeme v seriálu Tyjátrovo slovenské léto, je Divadelná Nitra, mezinárodní festival s nemalou prestiží. Už po pětadvacáté se v Divadle Andreja Bagara i přilehlých prostorách po celém městě rozehrály provokativní, znepokojivé a znejišťující pohledy na současnost.
Divadelná Nitra se koná zhruba ve stejnou dobu jako Mezinárodní festival Divadlo v Plzni. Hlavní rozdíl mezi nimi je ovšem v dramaturgii: zatímco tým českého festivalu se pokouší importovat spíše známější jména, v Nitře jsou ochotní jít do většího risku. Vychází to také z toho, že každý ročník Divadelné Nitry zdobí nějaký slogan či heslo kladoucí provokativní otázky, narušující povědomí o společenskopolitické stabilitě a atmosféře. „My jsme celé roky hledali zajímavé inscenace a doplňovali to doprovodným programem, ale chybělo společné téma. Až potom, během stavby programu jsme doplnili název, jako když převážete stužkou balíček a dáte najevo, že je to asi nějaký spojovací motiv. Při posledních ročnících, tak pět, šest let zpátky, se změnou společenského klimatu a celkového životního pocitu jsme si řekli, že je důležité nedávat podtitul festivalu jako marketingový nástroj, ale vysloveně se přes něj vyjadřovat k současnosti. Účelem bylo také skrze název ‚poskytnout návod‘ na čtení festivalových představení a toho, co mají společného a jaké nesou výpovědi,“ říká Darina Kárová, ředitelka festivalu Divadelná Nitra.
Dlouhodobým specifikem festivalu je zvaní evropských režijních špiček, ovšem ve fázi, kdy byly skoro neznámé. Nitru navštívily inscenace režisérů jako Andreas Kriegenburg, Grzegorz Jarzyna, Kirill Serebrennikov a dalších. Výjimkou nebyl ani letošní ročník, na kterém se představila inscenace Proč pana R. postihl amok? mnichovského Kammerspiele v režii Susanne Kennedy, nedávného německého objevu, nebo progresivní ukrajinská formace Dakh Daughters s show Růže. „Když mluvím o ‚nás‘, neznamená to pluralis maiestaticus. Je to označení pro mé spolupracovníky, které jsem vždy měla. Nejedná se o nějakou diskriminaci z pohledu věku, ale vždy to byli mladí lidé, kteří cestovali a svými tykadly nacházeli zajímavá díla zajímavých režisérů. Navíc tady platí něco, co je možné nazvat z nouze ctnost. My jsme jako nezávislý festival neměli od začátku dost peněz na velká a etablovaná jména evropské režie. Místo Roberta Wilsona jsme pozvali v roce 2000 Krzysztofa Warlikowského, což v současných souvislostech zní až absurdně. Chtěli jsme být za každou cenu originální a vždycky někde najít potenciál. Takoví režiséři asi i méně stojí. Dneska stojí Warlikowski tolik, že ho neumíme zaplatit, což je další paradox,“ pokračuje Darina Kárová. Vedle zahraničních produkcí, možná jako jakousi konfrontaci s domácí tvorbou, staví dramaturgie některé progresivní slovenské inscenace. Takovým příkladem byla dvojinscenace textů rakouského dramatika Ewalda Palmeshofera Hamlet je mrtvý – Faust je hladový.
Divadelná Nitra se také stala nově platformou setkávání mladých divadelních kritiků a umělců, osou protínající visegrádský prostor i země jako Moldávie, Ukrajina či Bělorusko. „Kromě estetických nebo uměleckých ambicí jsme působili – je to v podtitulu jednoho z předešlých ročníků – jako ostrov svobodné komunikace. Mise, poslání a cíl festivalu je i ve vytváření podmínek pro setkávání a sdílení nějakých idejí. Už druhý rok funguje náš projekt V4@Theatre Residency – oslovujeme mladé divadelní kritiky a divadelníky ze zemí našeho okolí, střední i východní Evropy. Je vynikající, že kromě návštěv, doprovodného programu, debaty o tématech festivalu a diskuzí s tvůrci je možné se bavit na této mezinárodní úrovni a poznávat se navzájem,“ uzavírá ředitelka festivalu Divadelná Nitra Darina Kárová.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
