Individuální dobrovolnictví v Universu. Stále více si příležitosti hledáme sami
Dobrovolníci stále více pracují individuálně. Vytváří si příležitosti k dobrovolnické činnosti sami, neusilují již tolik o vstup do nějaké organizace, která jim možnosti dobrovolně pracovat poskytne. „Jsou to takzvaní everyday makers, dělají to pro dobro věci, které si sami vykonstruují,“ říká sociolog Pavol Frič z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Dobrovolnictví je v současnosti v sevření dvou modernizačních procesů. Na jedné straně profesionalizace institucionálního prostředí, především neziskových nebo občanských organizací, které tak umí lépe vytvořit zázemí a rozšiřují nabídku možností pro dobrovolníky. Na straně druhé je proces individualizace, dobrovolníci se stávají ve svých volbách svobodnější a nejsou na institucích závislí. „Mají vlastní plány. Jedou například pomáhat uprchlíkům do Maďarska – přijde víkend, sbalí se, naloží zásoby a jedou tam.“
Proč dobrovolničit? Od altruismu po hédonismus
Dobrovolnictví není jen o altruismu. Dříve převládající normativní motivace, tedy potřeba vrátit společnosti jistý dluh, ustupuje stále více do pozadí. Dobrovolníci sledují i výrazně egoistické zájmy. Některým jde o osobní rozvoj, pro někoho slouží dobrovolnictví jako signální hodnota v životopise. Jindy jde o způsob interakce a hledání nových přátel. Obvykle se ale jedná o kombinaci těchto hodnot. „Dobrovolníci mají různé motivace od těch nejaltruističtějších až k těm úplně hédonickým. Je to vždycky nějaký mix.“
Neziskovky nepochopily možnosti internetu
I v dobrovolnictví lze najít současnou potřebu návratu ke komunitě. Nové komunity, které vznikly díky technologiím, kde se lidé setkávají online, nabízí pro dobrovolnou činnost nespočet příležitostí. Lidé si vyměňují služby v oblasti grafiky, tvorby webu nebo překladatelství. Tento segment dobrovolnictví – online dobrovolnictví – je ale v Čechách stále málo rozvinut, jelikož ani neziskové organizace nepochopily možnosti internetu a nenabízí dostatek takových příležitostí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
