Universum8. srpna  2017 v 17:00  

Objektem zájmu zahraničních filozofů i policie. Universum o normalizačních bytových univerzitách

Bytové semináře, profesor Milan Balabán přednáší o hebrejském myšlení - Foto:  Příběhy našich sousedů

Bytové semináře, profesor Milan Balabán přednáší o hebrejském myšleníFoto:  Příběhy našich sousedů

Bytové semináře tvořily v době po pražském jaru neoficiální intelektuální svět, paralelní ke státem kontrolovaným univerzitám. Zájemci o obory, které se nemohly svobodně vyučovat, se scházeli v soukromí obývacích pokojů, často pod dohledem Státní bezpečnosti. „Člověk má samozřejmě strach vždycky, ale nejhůř to mohlo skončit vyhazovem ze školy,“ říká docent Josef Moural. Přesto se raději současně připravoval na budoucí změnu povolání – směnami v kotelně.

Podzemní, létající nebo pantoflové univerzity se nejčastěji zabývaly filosofií. V 70. letech bytové semináře organizoval zejména okruh kolem Jana Patočky, po jeho smrti převzali pořádání jeho žáci. Podoba seminářů se velmi lišila. Jejich ráz jim obvykle vtiskl organizátor, který poskytl prostor svého bytu. „Bylo to podobné jako normálně na univerzitě. Všichni účastníci měli uložený kus textu k domácí přípravě a ten se pak na místě plus mínus tři hodiny rozebíral,“ popisuje seminář Daniela Kroupy Josef Moural, který dnes učí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. 

„Já jsem studoval matematiku, ale počítal jsem s tím, že se s ní asi nebudu živit. To by vyžadovalo kompromisy, možná členství ve straně. Takže jsem během studia chodil topit do kotelny, abych se připravoval na kýžené řemeslo,“ vypráví Moural, podle kterého jeho okruh známých nechápal místo v kotelně jako špatnou možnost. „Řada kotelen byla útulných, lidé si tam mohli vést knihovny, v některých se odehrávali i semináře a platy byly v podstatě srovnatelné s těmi, které by člověk měl jako akademik.“ 

Ladislav Hejdánek na fotografii Věry Koubové asi v roce 2003 - Foto:  www.pametnaroda.cz

Ladislav Hejdánek na fotografii Věry Koubové asi v roce 2003Foto:  www.pametnaroda.cz

Na bytových seminářích přežívala témata vytlačená komunistickým režimem z veřejného prostoru. Semináře tudíž nenacházely pochopení ze strany státu. Například Ladislav Hejdánek a Julius Tomin je organizovali otevřeně, nic neutajovali. „To s sebou neslo větší ohrožení ze strany policajtů, kteří je občas ‚vybírali‘. Když do nich chodil někdo, kdo studoval i oficiálně, tak ho pak ze školy obvykle vyhodili,“ vzpomíná Moural. „Pak byly semináře, které se chápály jako konspirativní, o nichž se člověk neměl šířit, neměl je nikomu nabízet. Do nich chodili hlavně mladí studenti.“ 

Julius Tomin, který pod svou záštitu převzal část seminářů na počátku osmdesátých let, se zasloužil o rozšíření povědomí o bytových seminářích za hranice Československa. Odeslal dopis na prestižní západní univerzity se žádostí o jejich podporu. Výsledkem byly cesty francouzských, britských nebo holandských filosofů do Prahy. Pomáhali tu českou filosofii rozvíjet, přinášeli nové myšlenky a morální podporu organizátorům. Přednášet v Československu navzdory režimu se stalo módou zejména pro Francouze – po návštěvě tehdy ještě ne tolik známého Jaquese Derridy. Po přednášce na semináři Ladislava Hejdánka byl Derrida zadržen v Praze na letišti a zatčen za pašování drog. Propušťen byl až na základě diplomatického úsilí francouzské vlády.  

Pořad: Universum  |  Stanice: ČRo Radio Wave
Čas vysílání: úterý 17:00  |  Délka pořadu: 10 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Anketa

 

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace