Studenti a peníze v Universu: Jak je to s poplatky za studium

2. září 2015

V době, kdy studenti využívají možnosti zahraničních pobytů nebo při škole pracují, není prodloužení studia ničím neobvyklým. Pokud je však standardní doba studia prodloužena víc než o rok, vzniká povinnost za studium platit. Jaké další poplatky spojené se studiem existují a jaká pro ně platí pravidla, se dozvíte v rozhovoru s náměstkem ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Robertem Plagou.

Poplatky spojené se studiem upravuje zákon o vysokých školách. Veřejné vysoké školy mohou požadovat poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, poplatek za delší nebo další studium a poplatek za studium v cizím jazyce. Další poplatky spojené se studiem by veřejné vysoké školy neměly požadovat. Můžete se však setkat s různými administrativními poplatky, které do této kategorie nespadají.

Čtěte také

Největším strašákem pro většinu studentů jsou poplatky za delší studium. Na veřejných vysokých školách jsou účtovány studentům, kteří překročili standardní dobu studia o víc než jeden rok. „Výše poplatku se nepřímo odvozuje z celkových výdajů, které jdou z veřejných prostředků na studenta v tom daném roce. Výchozí poplatek je stanovován k prvnímu lednu každý rok a činí pět procent této částky veřejných výdajů.“ Pro akademický rok 2015/2016 stanovilo MŠMT základ pro stanovení výše poplatků spojených se studiem na 2930 Kč. Reálně se však poplatek pohybuje ve výši okolo 15 000 Kč za semestr.

Údaje o tom, kolik času již student strávil na veřejných vysokých školách, jsou shromažďovány v centrální databázi studentů (SIMS – Sdružené informace matrik studentů), spravované Ministerstvem školství. Do centrálního systému se přelévají data z informačních systémů jednotlivých univerzit, ve kterých je délka studia obvykle evidována jako čas od přesného data zápisu do data ukončení studia. Pravidlo o povinnosti platit za delší studium, pokud překročíme standardní dobu studia o víc než jeden rok, je obvykle součástí vnitřních předpisů vysoké školy.

02861110_0.jpeg

Z formulace ovšem nevyplývá, jestli se jedná o rok kalendářní nebo akademický. Na některých školách se proto setkáte s poplatkem za každý načatý semestr, jinde je však výše poplatku vypočítána podle přesného počtu dní, který uplynul od zápisu do studia do jeho ukončení. Může se tak stát, že vám škola naúčtuje i několik měsíců mezi zápisem a začátkem výuky, kdy jste do školy reálně ještě ani nezačali chodit. „Rektor má ze zákona pravomoc vyměřený poplatek zmírnit či úplně prominout. V těchto nejednoznačných případech je správnou cestou žádost na rektora příslušné univerzity,“ doporučuje Robert Plaga.

Školného se ale zatím čeští vysokoškoláci obávat nemusí. Ani připravovaná novela zákona s jeho zavedením nepočítá.

autor: Jana Římanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka