Universum: Komplikovaný vztah univerzit a studentských médií

29. březen 2017

Svět univerzitních médií je bohatou sbírkou protikladů. Některá média mají profesionální redakce čítající přes stovku členů, jiná jsou jen parta nadšenců vysílající ze zapomenuté místnosti kdesi na koleji. Pět univerzitních měst má své studentské rádio, v Praze, kde je studentů nejvíce a studuje zde významná část budoucích žurnalistů, ale nenajdeme žádné. Televize, které mají obrovský potenciál vytvářet obsah na sociální sítě univerzit a to pro studenty přijatelnou formou, mají problém získat podporu pro svou činnost a fungují na hraně existence.

V rámci Prix Bohemia Radio, mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby v Olomouci, proběhlo první oficiální setkání studentských rádií a televizí, navazující na neformální setkání z loňského února, kde se studenti poprvé seznámili s ostatními audiovizuálními médii. Olomoucké setkání probíhalo formou workshopu, který se zaměřoval na dlouhodobou udržitelnost spolků a motivaci členů redakcí.

Od party nadšenců po profesionální redakce

Studentská rádia působí v Brně, Olomouci, Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích, televize najdeme v Brně, Olomouci, Zlíně a dvě v Praze. Každý ze spolků funguje na jiné bázi a jsou odlišně navázány na univerzitní instituce. Někde je tvorba součástí předmětů, někde jsou redakce organizovány do spolků téměř nezávislých na školních strukturách. Některé univerzity uznávají práci v nich jako praxi a odměňují ji kredity, jinde spolupráce neprobíhá téměř žádná. Potkávací platforma pro členy studentských redakcí má sloužit k výměně zkušeností a pomáhat rozvíjet zejména mladší a menší média.

Největší kontrast je mezi brněnským Radiem R, ve kterém získává zkušenosti přes sto členů, nabízí široké spektrum programů a formátů a je pro univerzitu partnerem, a na druhé straně ostravským Rádiem Kolej, které tvoří jen několik studentů technických oborů, vysílají zejména hudební program a univerzita již pravděpodobně zapomněla, že jim kdysi poskytla prostory pro studio.

Proč univerzity potřebují studentská média

Ačkoli studentská média plní zejména informační a zábavní roli, poskytují univerzitě také zpětnou vazbu a umožňují tak její rozvoj. Materiály, které opouští střižny a studia, mohou univerzity využít jako autentický propagační materiál, který reflektuje akademické hodnoty a zachovává si studentskou autenticitu, uvěřitelnost a nenucenost. Což často nelze říct o oficiálních kanálech univerzit. Aby mohla studentská média plnit tyto role, potřebuje dvě základní věci: podporu a nezávislost.

Vybavení a provoz audiovizuálních redakcí vyžaduje nákladné technické vybavení a kvalitní personální obsazení, kterých bez podpory instituce lze dosáhnout jen těžko. Je třeba, aby na tyto spolky bylo nahlíženo jinak, než na běžné spolky, a získaly také odpovídající podporu. „Jde o pravidelnou a docela náročnou práci, (...) na rozdíl od spolků, které třeba sem tam zorganizují nějakou akci, pozvou nějakého odborníka a je to spíše eventově zaměřené, tak tohle je kontinuální denní práce,“ popisuje Zuzana Řezníčková, bývalá šéfredaktorka olomouckého rádia UP AIR. Fungující médium, které se bude moct soustředit na práci namísto shánění techniky, se odvděčí kvalitními výstupy a může být univerzitě přínosným partnerem.

Studentské vysílání na Boston College, cca 1960

Nezávislost je nezbytná pro zmíněnou autenticitu a možnost otevírání témat, která se univerzitě mohou zdát nepříjemná, ale mohou ji posouvat vpřed. „Řada univerzit by měla ráda více pod kontrolou ty výstupy, které jdou ven, (...) na druhou stranu si nemyslím, že by někdo z těchto spolků měl zájem cíleně publikovat něco, co by bylo zaměřeno proti té univerzitě a už vůbec proti nějakým morálním a etickým zásadám,“ komentuje Zuzana Řezníčková. Investigativní žurnalistika je časově a odborně tak náročná, že vytížení studenti na ni jednoduše nenajdou čas, případně si na ni netroufnou. Diváci a posluchači studentských rádií očekávají zejména zábavu, a té se také redakce věnují nejvíce. Není se tedy čeho obávat. Zástupci jedné ze studentských televizí se na setkání přesto svěřili, že jim jejich vysoká škola určuje s kým mohou a s kým nemohou natáčet rozhovory a že každé video musí projít, ještě před natáčením, schvalovacím procesem.

Některé spolky, zejména rádia, která existují déle, mají s univerzitou výborné vztahy a obě strany vzájemně benefitují. Ostatní média buď naráží na přístup univerzit, nebo fungují samostatně a s univerzitou ještě nezačala dialog, případně sama neumí správně vysvětlit svou roli a své hodnoty. Pro překlenutí daných bariér je třeba si uvědomit zejména to, že studentská média fungují primárně jako vzdělávací nástroj pro své členy. Neexistují jiné redakce, než ty studentské, kde může mladý novinář začít zcela od začátku a pokud bude dělat výrazné chyby, nic závažného se nestane. Studentská média poskytují platformu, která vychovává, kultivuje a vzdělává, a to ve zcela konkrétních dovednostech. Pro studentská média je sledovanost a počet poslechů sekundární, pokud vůbec nějakou hodnotou.

autoři: Jana Římanová , nol
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.