Začínající vědkyně v Universu: Přestup z ekologie na jaderku byl docela drsný

10. únor 2016

Lucie Baborová se zabývá migrací radioaktivních látek v bariérových materiálech budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Jak se k takovému tématu dostala? A jaký je život začínající vědkyně?

„Původně jsem studovala ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, a protože jsem si nemohla vybrat z nabídky bakalářských prací, tak mi můj současný manžel navrhl, abych se zajímala o výzkum hlubinného ukládání v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. I v diplomové práci jsem se potom zabývala migrací radionuklidů v životním prostředí. Po složení státnic na magisterském studiu jsem nebyla úplně přesvědčená o tom, že bych chtěla dál pokračovat ve studiu. Sháněla jsem práci a náhodně jsem se dostala zase do Ústavu jaderného výzkumu, kde mi nabídli částečný úvazek s tím, že bych měla jít na doktorské studium na fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou.“

Přestup z přírodovědy na jadernou fyziku byl docela drsný. „Na Ústavu pro životní prostředí bylo pro mě studium poměrně lehké a zábavné. Na jaderce jsou předměty zaměřené hodně na chemii a na jadernou chemii a já jsem musela kvůli přestupu splnit základní předměty, což pro mne bylo dost náročné.“

„Doufám, že praktické využití mého výzkumu bude v době realizace hlubinného úložiště. Realizováno by mělo být v horizontu zhruba desítek let. Můj výzkum by měl přispět k bezpečnosti úložiště. V naší republice máme dvě jaderné elektrárny, ze kterých je produkován odpad v podobě vyhořelého jaderného paliva a po ukončení jejich provozu kromě toho vznikne i odpad z jejich vyřazení. Kromě toho jsou v naší republice produkovány další radioaktivní odpady, například z nemocnic. Některé jsou vysoce aktivní a nemůžou být ukládány do současných připovrchových úložišť.“

00745156.jpeg

„Myslím, že ekologii a jadernou fyziku nelze oddělovat. Největší výzvou v současné době by mohlo být uspokojení poptávky po energii. Kdyby se nám podařilo najít a naučili jsme se využívat zdroj energie, který by byl vysoce efektivní, potřeboval by malé množství paliva a produkoval malé množství odpadu, tak bychom se osvobodili od naší závislosti na někom, kdo někde uzavře nějaký kohout, nebo bychom přestali řešit odstraňování našich odpadů a platit za něj,“ dodává.

Život začínající vědkyně má i své stinné stránky: „Nevýhodou doktorského studia je nízké ohodnocení. Možná nejenom platové, ale i společenského statusu. Jste pořád student, i když společnosti už něco přinášíte. Kdybychom neměli podporu rodičů, kteří nám umožňují bydlet za malé náklady v bytě v Praze, měli bychom problém vyjít s penězi. Protože jsem už půl roku vdaná, každý se mě ptá, jestli už budeme mít dítě. Pracuju v laboratoři s radioaktivními látkami, v kontrolovaném pásmu, kam bych jako těhotná neměla přístup, takže teď musím minimálně počkat, než budu mít ukončené laboratorní experimenty, a teprve potom můžu zvažovat založení rodiny.“

autor: Jana Římanová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.