Nový bratislavský label Evocative Objects zkoumá zvukovou psychedelii

24. březen 2017

Bratislavská hudební scéna je vitální. Funguje tam hned několik zajímavých producentů, projektů a klubů, v posledním čase i labelů. Zmiňme třeba soundartový LOM Jonáše Grusky, klubověji orientovaný Proto Sites nebo experimentální Urbsounds. Nejnovějším přírůstkem je kazetový label Evocative Objects, za nímž stojí místní hudebník, promotér a DJ Andrej Kabal a hudebník Dominik Novák.

Mohl bys představit váš label?
Andrej Kabal: Náš label má svou základnu v Bratislavě. Kromě mě a Dominika Nováka nám pomáhají šikovní grafici Ana Chaosdroid a Nenad Brankovič. Chceme se zaměřovat pouze na kazety a vydávat multižánrovou hudbu. Nebyla by to elektronika, ani kytarová hudba, ani žádný cutting edge koncept, ale to, co je na nás jistým způsobem napojené a líbí se nám.

Jak vznikl název „Evocative Objects“?
AK: Hlavně proto, že jsme si řekli, že když už budeme dělat label, tak by měl mít také fyzickou podobu. Je v tom i fetiš fyzického releasu. Myslím, že i pro naše posluchače je důležité nevnímat tu hudbu pouze virtuálně. Tyto evocative objects, které na našem labelu budeme vydávat, by měly něco evokovat. Za fyzickým objektem se ukrývá příběh, který ta hudba vytváří.

Jakou máte hudební dramaturgii?
AK: Snažíme se vydávat hudbu napříč žánry s psychedelickým přesahem. Nechci to ale škatulkovat nějakou stereotypní psychedelií. Jde o jistý přístup k hudbě nebo výsledek, který by měl psychedelické kvality. Chtěl bych také zdůraznit propojení více čí méně temných nálad. V žádném případě se nesnažíme vydávat pouze lokální producenty, a zároveň také nechceme pouštět ven hudbu, která by kopírovala trendy. Nelíbí se mi rychlé střídaní různých žánrů a trendů.

Před nedávnem vyšel váš první release, The Blackwood Incident?
AK: Stojí za ním Dominik Novák, ale funguje v něm vícero lidí. Je to taková Dominikova kolekce tracků, z nichž každý má svou náladu nebo atmosféru. Je to poctivá abstraktní ambientní deska.

Reflektuje label bratislavskou experimentální scénu jako takovou? Mohl bys něco říct o kontextu, z něhož label vznikl?
AK: V první řadě si myslím, že tento label nereflektuje žádnou experimentální scénu, protože experimentální scéna je v dnešní době něco jiného než vydávání releasů, které jsou třeba nějak abstraktní. Náš label nebude vydávat ani pouze bratislavskou scénu. V budoucnu máme v plánu třeba vydat pražský projekt Pretty Old Sound, který je takovým crossoverem Jandeka s Johnnym Thundersem. Je to zajímavá kombinace rozbitosti s rockenrollovým přístupem. Mám také slíbený release z Budapešti od noise-rockové kapely Céh, která zní jako kdyby se Steve Albini narodil v Maďarsku.

Kontext, z něhož label vznikl, je jednoduchý – jsme hudební producenti, měli jsme pocit, že takovýhle label v našich končinách chybí. Existují tady vydavatelství, které jsou experimentální, jako třeba LOM, ale nedovedl bych si představit, že bychom tam s Dominikem vydávali. Na Exitabu a Proto Sites vycházejí věci, které jsou nám příbuzné, ale chceme mít prostě větší kreativní kontrolu, proto jsme založili vlastní label. Uvidíme, co z toho nakonec bude. Každopádně si myslím, že s ostatními labely určitě spolupracovat budeme.

Logo Evocative Objects

A co plánujete na tento rok?
AK: Každý druhý měsíc bychom něco chtěli vydat. Na labelu by se mohly objevit spolupráce mezi lokálními interprety nebo propojení interpretů z různých scén. Já tam také chci vydat svůj sólový album jako Jacques Kustod, Matěj Kotouček ze Sky To Speak pro nás chystá speciální noiseový projekt, pak jsou to zmiňované projekty Céh a Pretty Old Sound nebo z Prahy také Max Dvořák aka Mutuju.

autor: Lucia Udvardyová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.