Worldwide Gothic: Kroniky kmene goths

2. listopad 2012

Anglicky goths, německy grufties a ve sporném českém překladu gotici. Od 90. let se u nás snadno pletli s depešáky, v médiích se o nich s oblibou psalo jako o ďáblových spratcích hyzdících hřbitovy a populární kultura jimi po otřepaných metalistech zaplnila prázdné místo v sitcomech. Dokonce mají svůj vlastní pořad ve veřejnoprávním prostoru. Dark Wave na Radiu Wave.

Gotici jsou od konce 70. let nedílnou součástí subkulturního větvení rockové hudby. Od časů, kdy se výstřední Siouxsie Sioux začala motat kolem londýnských sígrů Sex Pistols a Robert Smith z The Cure začal se svou nekonečnou misí rtěnky rozmazávané po obličeji.

Přesto je odborné publikace na našich pultech celá léta přehlížely. Až do loňského roku, kdy se jim dostalo stručného entrée v kapitole oslavované encyklopedie subkultur Kmeny. Samotný Volvox Globator již otestoval vkus českého čtenáře před třemi lety vydáním debutu z takzvaně temného pera amerického autora Ravena Digitalise. Hudební stránka subkultury v ní ale skomírala pod nánosem rituálních kápí, špičatých klobouků a věšteckých zrcadel. Tedy toho posledního, co k očištění své image tato, v první řadě hudební scéna potřebovala.

Druhý pokus vydavatelství přichází na pulty s letošním podzimem a zdá se, že díky vytrvalé práci Natashy Scharf dohání informační vakuum jedním dechem. Její publikace po editorském zásahu u nás nakonec dostala ne zcela přesný název Kronika Gotický svět. Zatímco se čeština doposud pere s gotikou jako termínem označujícím kapely o staletí novější, než je hudba středověkých jarmarků, publikace se místo slovíčkaření pouští do spletitých subžánrů posledních čtyř dekád. A jako první probírá scénu komplexně. Od časů, kdy se britští protopunkeři odívali do uniforem třetí říše přes kalifornský deathrockový boom 80. let a nástup japonské Harajuku lolita scény až po současný mainstream německé Schwarze Szene. A jak původní titul „Worldwide Gothic“ napovídá, pokrývá scénu od Macclesfieldu po Teherán, země bývalého sovětského bloku a Prahu nevyjímaje.

02757267.jpeg

I přes nezbytné kapitoly věnované proměnlivé imagi kapel a fanoušků nabízí dlouholetá hudební publicistka Natasha Scharf především vzácný náhled na gotickou scénu optikou jednotlivých trendů daného desetiletí. Například při popisu raných potyček mezi glamrockery a hairmetalisty, prolínání s oživenými rockabilly trendy, riot grrrl emancipace po goticku, nástupu severské metalové scény i téměř fatálního útoku fosforeskující raveové mládeže v Británii 90. let. Stejně cenným materiálem jsou bezpochyby politické milníky hýbající kulturou Evropy. Například zatýkání gotiků nedaleko Berlína v revolučním devětaosmdesátém roce, následný pád Berlínské zdi a snazší smazání stereotypů o chudém východu a arogantním západu mezi samotnými fanoušky.

Pokud byste tedy v regálech knihkupectví zápasili s romantickým kýčem na obalu knihy, myslete především na její ucelenost, která tyto hudební mezníky z alternativy i popu spojuje do čtivého příběhu jedné scény.

autor: Jakub Krásný
Spustit audio