Vetřelci a volavky zachraňují normalizační sochy
Projekt Vetřelci a volavky se dlouhodobě snaží o rehabilitaci soch a plastik z období normalizace. V 70. a 80.letech vznikalo ve veřejném prostoru obrovské množství výtvarných děl. Většina z nich nebyla nijak ideologicky zatížena a velká část je dokonce umělecky velmi cenná. Veřejnost o tom ale většinou vůbec neví, a proto tahle díla chátrají nebo jsou ve velkém demontována a končí na skládkách.
Vetřelci a volavky se to snaží změnit. Díky zákonné normě, která přikazovala dávat 1% – 4% z celkového rozpočtu každé stavby na tzv. výzdobu, vznikalo v Československu v období normalizace obrovské množství soch a plastik. Často byli jejich autoři i takoví umělci, kteří nebyli poplatní režimu. Oficiálně někteří ani nesměli vystavovat. Ve velkých architektonických zakázkách se ale jejich práce objevit mohla, protože se v nich sochy a jejich autoři považovali jen za nedůležitý doplňující prvek. Někdy nebyl autor výtvarné výzdoby širšímu okruhu lidí včetně komunistických úředníků ani znám.
Na normalizačních sídlištích tehdy vznikla výtvarná díla od tak význačných autorů jako Hugo Demartini, Stanislav Libenský, Jiří Novák nebo Stanislav Kolíbal. Pro roce 1989 byla velká část těchto děl odstraněna dle jednoduché rovnice “všechno co se postavilo za normalizace je špatné a ideologicky zatížené“. Tak to ale ve většině případů není.
Vetřelci a volavky se tuhle skutečnost snaží ukázat širší veřejnosti na aktuální výstavě v DOXu a taky v knize Vetřelci a volavky - Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968–1989), která vyšla 18.listopadu. Poslechněte si rozhovor se zakladatelem Vetřelců a volavek se sochařem Pavlem Karousem.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.