Když jste levák...
Datum 13. srpna jste možná v kalendáři jen tak minuli, protože se zdá, že není dnem ničím významným. Moc se totiž neví, že 13. srpen je mezinárodním dnem leváků. Stejně tak se neví, jak levorukost vůbec vzniká, jestli se dá a má léčit a s čím se leváci v běžném životě porůznu potýkají.
"Být levákem není v životě vždycky úplně jednoduchý, protože spousta věcí je dělaná pro praváky," říká Bára Peterová, která je tzv. "stoprocentní levák". Levou rukou dělá všechno - jí, píše, hraje tenis. Ve škole už se jí vyhnulo násilné přeučování, přesto jsou chvíle, kdy si ve své výjimečnosti úplně nelibuje. Třeba, když vezme do ruky škrabku na brambory. "Takovéhle překážky musí člověk občas překonávat a buďto si obstarat něco, co mu to usnadní, nebo se to naučit to pravou rukou, která není úplně nejzručnější," dodává Bára.
Mezi slavné levoruké patří Marylin Monroe, Albert Einstein, Martina Navrátilová i Bill Clinton. Co levorukost způsobuje, se dodnes přesně neví. Levou ruku nad pravou upřednostňuje asi 10 % lidí. A jen u lidí lze taky tuhle tendenci najít - ostatní živočichové přednostně používají jen jednu stranu, např. kočky používají levou, opice jsou spíš pravostranné. Levorukost nebo pravorukost se vyhraňuje někde mezi pátým a sedmým rokem dítěte. V tomto věku taky právě děti nejvíc zápasí s tím, jak se ke své výjimečnosti postavit.
Levoruké děti mají problémy hlavně s psaním - písmo si často rozmazávají a nedodržují jeho správný sklon. V minulosti bylo leváctví obecně závažným sociálním handicapem a převažovala tendence leváky i násilně přeučovat na praváky. Ti, kteří byli ve škole přeučovaní, si i v dospělosti stěžují na nečitelný rukopis, potíže při orientaci v prostoru a při rozlišování pravé a levé strany. Odborníci násilnému potlačování dominantní ruky připisují i opoždění vývoje řeči, zadrhávání, poruchy chování, u menších dětí pomočování a poruchy spánku. Nepřeučujete totiž jen ruku, snažíte se donutit mozek, aby si podstatě vyměnil hemisféry.
Kromě leváctví se, hlavně u předškolních dětí, můžeme setkat s tzv. nevyhraněnou lateralitou, kdy dítě bere předměty jednou do pravé, jednou do levé ruky. U některých ale přetrvává po celý život. Lidé i v dospělosti píší pravou rukou, ale manuální aktivity provádějí levou. Jako příklad můžeme zmínit výtvarníka Jiřího Trnku, který psal pravou, ale kreslil levou.
Jak vlastně k levorukosti přijdeme? Jedna z teorií říká, že vyvíjející se plod má příliš mnoho mužského hormonu testosteronu a ten že zpomaluje růst v levé mozkové hemisféře. Takto ovlivněné děti pak mají větší naději, že budou mít tendenci k levorukosti. Tak by se dalo i vysvětlit, proč je podle statistik více levorukých mužů než žen. Někteří odborníci tvrdí, že levorukost může způsobit nedostatečný přívod kyslíku do mozku nebo traumatický porod. Počet levorukých, kteří trpěli jednou nebo dokonce oběma příčinami, je vysoký - a téměř třicet procent mentálně retardovaných dětí jsou leváci.
Další teorie říká, že pravorukost nebo levorukost jsou předem dány geneticky. Levorukost se často objevuje v rodinách v hojnějším počtu. Naděje na to, že oba pravorucí rodiče budou mít levoruké dítě, je asi jen dvouprocentní. Jeden levoruký rodič tuto naději zvyšuje na sedmnáct procent, rodiče leváci mají 46procentní naději, že jejich dítě bude levák. Leváctví může přinést poruchy v učení, ale leváci jsou obecně tvořivější a snadněji zvládají prostorové, zrakové a matematické úlohy.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
