Tyjátr - Činoherní klub
Činoherní klubFoto: Press kit
Činoherní klub slaví polokulaté výročí. Divadlo, které vzniklo před pětačtyřiceti lety, si prošlo zlatou érou šedesátých a naopak úpadkem sedmdesátých let a i po takové době si udržuje tvář. O Činoherním klubu - divadle vynikajících herců i kvalitního repertoáru -vám teď poví pravidelná rubrika o divadle Tyjátr.
U zrodu Činoherního klubu stáli dva spolužáci z pražské DAMU - režisér Ladislav Smoček a dramaturg Jaroslav Vostrý. Od samého začátku chtěli dělat divadlo trochu jinak, oprostit se od zatuchlých divadelních tradic, dělat divadlo pro lidi a s lidmi, kteří si byli navzájem blízcí. Pětačtyřicetiletou "kariéru" nového divadla oficiálně zahájila Smočkova hra Piknik. Hlavní linie repertoáru byla česká, ale hrála se také angloamerická dramata a samozřejmě ruská klasika.
Poslechněte si rozhovor s ředitelem a uměleckým šéfem divadla Vladimírem Procházka
Smoček, Ladislav: Piknik, Činoherní klub Praha, 1965, r. Ladislav Smoček (fotografie jsou z fotografického fondu Institutu umění - Divadelního ústavu)Foto: Vilém Sochůrek
Činoherní klub se nikdy nechtěl nějak výrazně profilovat, nechtěl se držet zavedených postupů nebo zavádět nové, bazírovat na principech nebo ideálech. Jaroslav Vostrý formuloval program divadla jako "hledání možností herců a tím i člověka". Velkou devízou byl pro divadlo především nebývale kvalitní herecký soubor. Soubor, kterému se možná dosud nedostalo ekvivalentu.
Činoherní klub silně spojoval divadlo s filmem, kromě kmenových režisérů v něm tvořili i Jiří Menzel nebo Evald Schorm a díky filmu se proslavil i vynikající herecký soubor divadla. Podle Jaroslava Procházky byla prostě pro umění obecně příznivá doba.
Gogol, N. V.: Revizor, Činoherní klub Praha, 1967, r. Jan Kačer (fotografie jsou z fotografického fondu Institutu umění - Divadelního ústavu)Foto: Vilém Sochůrek
Josef Abrhám, Petr Čepek, Nina Divíšková, Věra Galatíková, Jiří Hrzán, František Husák, Jiří Kodet, Pavel Landovský, Vladimír Pucholt, Josef Somr, Leoš Suchařípa, Libuše Šafránková, Jiří Zahajský. A to ještě zdaleka nejsou všichni. Co jméno, to pojem českého divadla i filmu. Základ hereckého souboru přišel do Činoherního klubu z Ostravy spolu s režisérem Janem Kačerem. Uměleckou krizi zažilo divadlo v 70. letech, kdy odešla většina zásadních osobností. Normalizační doba se podepsala nejen na souboru, ale i na celkové dramaturgii Činoherního klubu.
Zlepšení přišlo až na přelomu 80. let, kdy se divadlo dočkalo i zahraničních ohlasů. Po zrušení Státního divadelního studia, jehož byl Činoherní klub součástí, byl v roce 1981 přiřazen pod Divadlo na Vinohradech. Osamostatnil se v roce 1990.
